Už od mala jsem jezdila každý rok během prázdnin na týden či dva ke strejdovi. Strejda Mirek bydlí v hájovně na samotě. Do nejbližší vesnice trvá cesta pěšky přes půl hodiny.

V té vesnici je obchod se smíšeným zbožím a trafika, kam jsme chodili společně se strýčkem nakupovat zásoby, od dvanácti let mě častěji strejda posílal samotnou. Jezdila jsem sem ráda, protože strejda mi nechával hodně volnosti a já si mohla dělat, co mě napadlo. Například loni jsem nepřišla na noc domů. Druhý den, když jsem se vrátila, na mě čekal mezi dveřmi, v ruce držel bič.
– Zasloužila by sis výprask!
Hrklo ve mně, ale strejda se rozesmál
– Neboj se, přece bych neubližoval své malé Alence
A pustil mě domů. To mi bylo čtrnáct let a dneska po roce jedu zase na prázdniny za svým milovaným strejdou Mirkem.
Večer než jsem šla spát, tak mi strejda slíbil, že zítra půjdeme do lesa sledovat zvěř. A také tajuplně slíbil, že mi ukáže něco co jsem ještě neviděla. Nedočkavostí jsem nemohla usnout. Možná taky protože strejda něco dlouho do noci vyráběl a ze stodoly bylo slyšet jak něco řeže a stlouká.
Probudila jsem se brzo ráno. Kolem sedmé hodiny. Spát se mi už nechtělo a strejda ještě spal. Uvažovala jsem co budu dělat a vzpomněla si, že strejda včera říkal, že nejdřív bude muset do vesnice pro noviny a pečivo. Udělám to místo něj, alespoň budeme moci dřív vyrazit. Sundala jsem si tričko ve kterém jsem spala. Vzala kalhotky a na ně už jen letní šaty, protože i ráno bylo teplo. Vyrazila jsem k silnici a po ní směrem do vesnice. Předjelo mě černé auto, sporťák. Zastavil a otevřeli se dveře u spolujezdce, nikdo nevystoupil. Došla jsem až k autu.
– Nastup si, svezu Tě
– Děkuji, ale mám to kousek
Váhala jsem, trochu se bála.
– Neboj se, nekoušu. Nasedni a za chvíli jseš tam kde chceš být. Neodolala jsem a nasedla. Řidič byl celý v černém, na očích měl tmavé brýle.
Velmi se mi líbil, i když jsem ho moc neviděla.
– Kam to bude?
– Jenom do vesnice.
Jen jsem zavřela dveře, zahvízdali gumy a rozjeli jsme se. Dřív než jsem se nadála, byly jsme před vesnicí. Auto prudce zastavilo, něco cvaklo. Vzala jsemza dveře – byly zamknuté!
– Nespěchej, nejdřív odměna
– Co mi chcete?
Otočil se na mě, otočil mou hlavu abych se na něj podívala. Řekla bych, že se mu zablýsklo v očích. Rukou, kterou držel mou hlavu přesunul na krk a pak níž. Zastavil se na prsu.
– Co mi asi můžeš dát?
– Prosím, pusťte mě
Rozplakala jsem se. Odtáhl se, podíval se dopředu na silnici a studeným hlasem pronesl:
– Dej mi svoje kalhotky
– Prosím, ne
– Dej mi svoje kalhotky
Zesílil hlas. Pochopila jsem, že nemám na výběr. Lehce jsem si vyhrnula šaty a snažila se vysoukat kalhotky, ani se neohlídl (Neustále ji totiž sledoval v
zrcátku). Konečně jsem dostala kalhotky dolů.
– Polož je před sebe a můžeš jít
Položila jsem kalhotky jak řekl, zámek cvakl. Rychle jsem vystoupila a než jsem se vzpamatovala, černé auto již odjíždělo pryč. Nejdřív jsem chtěla volat o pomoc, ale pak mě přemohl stud a rozhodla jsem se co nejrychleji na tuto událost zapomenout. Vlastně jsem si mohla gratulovat, chtěl se mi dostat mezi nohy a odjel pouze s kalhotkama.
Nakoupila jsem pečivo a noviny pro strejdu a vydala jsem se zkratkou přes les rovnou do hájovny. Cestou jsem vytlačila vzpomínku na nepříjemnou zkušenost z hlavy. Na palouku uprostřed lesa jsem se potřebovala vyčurat. Vykasala jsem si šaty a ulevila si. Když jsem se zvedla automaticky jsem šáhla po kalhotkách,nebyly tam. Zase jsem si vzpomněla na to ráno. Už jsem chtěla jít dál, když jsem si všimla, že na křoví leží kalhotky. Byly moje a on je tady nejspíš někde kolem a koukal se jak jsem …
– Ano jsou skutečně Tvoje. A teď dostanu Tebe!
Začala jsem utíkat, ale v tom tu byl on. Popadl mě a srazil zezadu na zem. Snažila jsem se křičet, ale zabořil mi hlavu do země. Vyhrnul mi šaty, pocítila jsem na zadku studený závan. Instinktivně jsem stáhla půlky. V tom se zarazil, nechal spadnout šaty zpět a popadl mě za vlasy.
– Slečna se bojí o prdelku, ale já si užiju s její pičou.
Prudce mě otočil, bránila jsem se rukama, nohama ale za chvíli mě přemohl. Chytil ruce nad hlavou a spoutal pouty, která nosil za pasem. Roztrhl mi šaty na dvě půlky a chvíli se jenom koukal. Na bradavky, které mi ztvrdly, snad ze studeného vánku. Pak svůj pohled zaměřil níž. Zvedl se z mých nohou a já ho reflexivně kopla a trefila se přesně, zaskučel.
– Ty svině, čubko jedna!!!
Popadl mě za spoutané ruce a vláčel mě po zemi k dřevěnému sloupku, ke kterému mě ležící připoutal. Odepnul si tlustý kožený pásek. Ležela jsem bezmocná a nahá. Dřív něž jsem pochopila, první přesná rána dopadla do rozkroku. Zaječela jsem bolestí a zkrčila nohy, abych se chránila. Další rána dopadla na stehna, která jsem tím vystavila trestu, bolest mě donutila spustit nohy. Další rána přes piču. Začala jsem kopat nohama. Další rána šla na nechráněná prsa.
– Teď už budeš hodná a hezky roztáhneš nohy.
Poslechla jsem jako ve snách. Sundal mi pouta z rukou, a rozpažil mi je. Pochopila jsem, že tak je mám nechat. Klekl si mezi mé nohy a z kalhot vytáhl svůj pyj, přitáhl si mě a tvrdě do mě pronikl. Ležela jsem naprosto bezvládně, jediný pohyb mého těla způsobovali jeho přírazy … Probudila jsem se kolem poledne, ležela jsem na pasece. Pode mnou zbytky mých šatů a mezi nohama krev – zbytek mého panenství. Všechno mě bolelo, pomalu jsem vstala. Zakryla svoji nahotu do zbytků šatů a vydala se domů. Bylo mi strašlivě špatně.
Když jsem došla do hájovny, tak strejda nebyl doma. Lehla jsem si do vany a asi hodinu jsem tam jen ležela. Vzala jsem si nové oblečení – starou košili, džíny. Stále jsem si připadala nahá a tak jsem si vzala košilku a podprsenku. Strejda přišel pozdě večer, nejspíš z hospody. Radši jsem se chtěla schovat do svého pokoje, ale zastavil mě.
– Tak madam konečně dorazila!
– Ahoj strejdo, právě jsem chtěla jít spát
– A kde jsi celý den byla!
Chvíli jsem váhala, ale pak jsem všechno ve stručnosti strejdovi pověděla. Když jsem vyprávěla jak do mě ten prevít pronikl, strejda mě popadl za ruku a táhl mě do stodoly.
– Tak takhle si myslíš, že budeš trávit prázdniny u strýčka!
– Pusť mě, strejdo, to bolí
– Kurvit se mi tu nebudeš
Postavil mě doprostřed stodoly.
– Svléknout!
Nemělo cenu odporovat, stáhla jsem si džíny. Strejda se opřel o zeď a začal si honit ptáka přes kalhoty. Rozepnula jsem si košili.
– Nejdřív se s každým kurví a pak pro mě se obleče jak do Himalájí
Další vrstvy mého oblečení jej opravdu rozuřily. Ze zdi sundal dlouhý bič a začal mi jím trhat oblečení. Skulila jsem se do klubíčka na zem a kryla se před údery. Popadl mě za ruce, připoutal mě za provaz co visel ze stropu a znovu popadl bič. Nejdřív jím roztrhal košily i košilku. Další rány směřoval mezi prsa. Několik ran dopadlo na prsa než se trefil a roztrhl podprsenku. Krvácela jsem. Strejda na to nehleděl a trefoval se do kalhotek. Svíjela jsem se bolestí, ale kalhotky držely. Nakonec to strejda vzdal.
Přistoupil ke mě, prohmátl mi piču. Stáhl mi kalhotky, ale když viděl jak krvácím ztratil chuť. Neřekl ani slovo, zhasl a odešel. Pak se znovu otevřely
dveře, ale nikoho jsem neviděla vejít. Uslyšela jsem kroky a pak vlhko na stehnech. Byl to strýčkův vlčák, který mě lízal po ranách. Brzo jsem začala
vhnout a tomu psisku se to líbilo, začal lízat moje šťávy a tak jsem se udělala.
Kéž bych se zítra nemusela probudit …

Rate this post
U nás vlci nežijí

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.