Tak, jako ka\u017ed\u00e9 l\u00e9to, jeli jsme i letos s mou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed Janou a na\u0161imi p\u0159\u00e1teli Martinou a Petrem na tremp. Tentokr\u00e1t jsme si vybrali lesy \u010ceskomoravsk\u00e9 vrchoviny. Autobusem jsme dojeli do Humpolce, a pak cel\u00fd zbytek dne pomalu cestovali p\u011b\u0161ky prost\u011b n\u011bkam, abychom k ve\u010deru uprost\u0159ed pustiny, daleko od ve\u0161ker\u00e9 civilizace rozlo\u017eili t\u00e1bor.<\/p>\n
\n![\"007\"](\"http:\/\/www.epovidky.com\/wp-content\/uploads\/2016\/05\/007.jpg\")
\nTo spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto jsme objevili pom\u011brn\u011b brzo, tak\u017ee v sedm hodin jsme u\u017e m\u011bli p\u0159ipraven\u00fd nocleh a v kotl\u00edku hotov\u00fd gul\u00e1\u0161. Byla to takov\u00e1 mal\u00e1 paseka ze v\u0161ech stran obklopen\u00e1 borov\u00fdm lesem.<\/p>\n
Kdy\u017e jsme dojedli, bylo je\u0161t\u011b moc sv\u011btlo na zp\u011bv p\u0159i kyta\u0159e u t\u00e1bor\u00e1ku, a tak jsme jako obvykle v podobn\u00e9 situaci za\u010dali hr\u00e1t karty. P\u0159i tom samoz\u0159ejm\u011b kolovala lahvinka Citruse. Nev\u00edm, kde se to v Petrovi vzalo, snad z n\u011bjak\u00e9 nar\u00e1\u017eky, \u017ee prohraje i kalhoty, ale najednou navrhnul, \u017ee hr\u00e1t o sirky je nuda, a \u017ee bysme to mohli trochu zpest\u0159it t\u00edm, \u017ee bysme hr\u00e1li o fanty. Jednohlasn\u011b schv\u00e1leno, sta\u010dilo trochu vylep\u0161it pravidla, aby byl jednozna\u010dn\u00fd nejen v\u00edt\u011bz, ale i posledn\u00ed.<\/p>\n
Cht\u011blo to trochu zm\u011bnit taktiku, te\u010f nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 vyhr\u00e1t, ale neb\u00fdt posledn\u00ed. Pak m\u011b napadlo, \u017ee jsem je\u0161t\u011b Martinu nevid\u011bl nahou, a \u017ee j\u00ed mo\u017en\u00e1 brzy uvid\u00edm. Ta p\u0159edstava m\u011b hrozn\u011b vzru\u0161ila, a hned jsem spekuloval, jak hr\u00e1t, aby prohr\u00e1vala Martina, kter\u00e1 byla v kole hned po m\u011b. Martina opravdu hned v prvn\u00ed h\u0159e prohr\u00e1la, ale t\u00edm \u017ee si sundala jednu botu jsem se ke sv\u00e9mu c\u00edli moc nep\u0159ibl\u00ed\u017eil.<\/p>\n
V dal\u0161\u00edch kolech jsem u\u017e takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bl, z\u0159ejm\u011b tak\u00e9 ostatn\u00ed zaujali stejn\u00fd postoj jako j\u00e1. Zejm\u00e9na Petr se evidentn\u011b sna\u017eil co nejd\u0159\u00edve svl\u00e9knout mou Janu. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee mi to kupodivu v\u016fbec nevad\u00ed.\u00a0\u0160lo to pomalu, ale u tohoto typu hry je jasn\u00e9, \u017ee d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji mus\u00edme skon\u010dit v\u0161ichni naz\u00ed. Petr v\u0161ak se svl\u00e9k\u00e1n\u00edm Jany postupoval p\u0159eci jen rychleji. Kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161la rozhoduj\u00edc\u00ed hra. Po tom, co si Martina postupn\u011b svl\u00e9kla ob\u011b boty, pono\u017eky, \u0159et\u00edzek a nyn\u00ed tak\u00e9 kalhoty sta\u010d\u00ed, aby je\u0161t\u011b jednou prohr\u00e1la a uvid\u00edm jej\u00ed kozi\u010dky, proto\u017ee u\u017e je jen v t\u00edlku a kalhotk\u00e1ch. Te\u010f Martina mus\u00ed prohr\u00e1t! Jana u\u017e je dv\u011b hry jen v kalhotk\u00e1ch a my s Petrem u\u017e toho taky na sob\u011b nem\u00e1me moc.<\/p>\n
Nepovedlo se, prohr\u00e1la Jana. Svl\u00e9kla se donaha a \u0159ekla: „Tak a je po z\u00e1bav\u011b“.
\n„Pro\u010d mysl\u00ed\u0161? P\u0159eci te\u010f neskon\u010d\u00ed\u0161 a nezkaz\u00ed\u0161 z\u00e1bavu!“ odpov\u011bd\u011bl jsem.
\n„A co si m\u00e1m sundat, kdy\u017e prohraju? K\u016f\u017ei?“
\n„Neboj, jestli prohraje\u0161, n\u011bco vymysl\u00edme. P\u0159esn\u011bji vymysl\u00ed to ten kdo vyhraje,“ pousm\u00e1l jsem se.
\nM\u00e1 \u00faprava pravidel byla p\u0159ijata bez \u0159e\u010d\u00ed, Jana si trochu rozpa\u010dit\u011b sedla a za\u010dala rozd\u00e1vat karty.<\/p>\n
V dal\u0161\u00ed h\u0159e se mi kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo sundat z Martiny tri\u010dko a byl jsem \u0161\u00edlen\u011b vzru\u0161en\u00fd. Sed\u011bl jsem tu mezi svou \u00fapln\u011b nahou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed a k\u00e1mo\u0161ovou holkou jen v kalhotk\u00e1ch.<\/p>\n
Za\u010dal jsem si ale uv\u011bdomovat o\u0161emetnost toho, co jsem navrhnul. Co kdy\u017e Jana prohraje? Co ud\u011bl\u00e1 Martina, kdy\u017e bude ta, co d\u00e1v\u00e1 \u00fakol? A co kdy\u017e Petr? Nebudou cht\u00edt rad\u011bji skon\u010dit (chci p\u0159eci je\u0161t\u011b vid\u011bt Martinina bob\u0159\u00edka!)? A co kdy\u017e si Petr vymysl\u00ed n\u011bco co jako Janin kluk nebudu moct p\u0159ekousnout!\u00a0Mus\u00edm vyhr\u00e1t!<\/p>\n
Nev\u00edm, jestli jsem m\u011bl takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, nebo jsem se tak moc sna\u017eil, nebo m\u011b nechali schv\u00e1ln\u011b vyhr\u00e1t. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jsem hned v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm kole j\u00e1 vyhr\u00e1l a Jana prohr\u00e1la.
\nU\u017e v pr\u016fb\u011bhu hry jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jak se ob\u011b holky sna\u017e\u00ed zakr\u00fdvat \u0148adra a Jana i kl\u00edn, aby p\u0159i h\u0159e byly co nejm\u00e9n\u011b vid\u011bt. Z toho taky vze\u0161el m\u016fj n\u00e1pad. Vzal jsem siln\u011bj\u0161\u00ed dlouh\u00fd klacek, rozt\u00e1hl Jan\u011b do \u0161iroka nohy a \u0159em\u00ednky j\u00ed p\u0159ipoutal kotn\u00edky k tomu klacku, tak aby musela z\u016fstat rozcapen\u00e1.<\/p>\n
„Tak, takhle te\u010f z\u016fstane\u0161, dokud nevyhraje\u0161 a nep\u0159ik\u00e1\u017ee\u0161 tomu kdo prohr\u00e1l, aby t\u011b odv\u00e1zal!“
\nZle se na m\u011b zatv\u00e1\u0159ila a \u0159ekla: „No po\u010dkej, a\u017e vyhraju j\u00e1 a ty prohraje\u0161, tak si na tob\u011b smlsnu !“ \u010c\u00edm\u017e fant p\u0159ijala a nevinn\u00e1 hra na fanty t\u00edm vzala drsn\u011bj\u0161\u00ed obrat sm\u011brem, kter\u00fd jsme nazna\u010dili.
\nV dal\u0161\u00ed h\u0159e jsem p\u0159ipravil Martinu o kalhotky, ale pak jsem se p\u0159istihl, \u017ee vlastn\u011b chci prohr\u00e1t, proto\u017ee m\u011b k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed vzru\u0161ovala p\u0159edstava, co na m\u011b Jana asi chyst\u00e1. Na\u0161e trojice skon\u010dila vyrovnan\u011b, v\u0161ichni jsme skon\u010dili naz\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e do\u0161lo na dal\u0161\u00ed fant – \u00fakol.<\/p>\n
V n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed h\u0159e jsem prohr\u00e1l, tak jak jsem vlastn\u011b cht\u011bl, ale vyhr\u00e1l Petr. Trochu nedomy\u0161lenou eventualitu vy\u0159e\u0161il Petr t\u00edm, \u017ee \u0159ekl: „Tak dojdi pro dal\u0161\u00ed lahvinku Citruse a a\u017e si bude\u0161 sedat, nech nohy od sebe, a\u0165 si holky taky u\u017eijou“.<\/p>\n
V dal\u0161\u00edm kole vyhr\u00e1la Jana a prohr\u00e1l Petr. Kupodivu necht\u011bla odv\u00e1zat. M\u00edsto toho si vzpomn\u011bla na n\u011bjak\u00fd pornofilm, ve kter\u00e9 stript\u00e9r dovedn\u011b rozto\u010dil penis, \u017ee opisoval kr\u00e1sn\u00fd krou\u017eek. Petrovi se to moc neda\u0159ilo, m\u00e1val sv\u00fdm ocasem na v\u0161echny strany, ale krou\u017eek se ne a ne pov\u00e9st. Nicm\u00e9n\u011b Jana byla spokojen\u00e1, a tak jsme hr\u00e1li d\u00e1l. Jana se te\u010f sna\u017eila, a tak vyhr\u00e1la znovu\u2026 a j\u00e1 jsem prohr\u00e1l.<\/p>\n
„Tak, te\u010fko mi odv\u00e1\u017ee\u0161 nohy a nam\u00edsto tohohle klacku mi nohy p\u0159iv\u00e1\u017ee\u0161 k tomu sv\u00e9mu klacku. Jednu nohu k \u017ealudu, druhou ke koul\u00edm!“\u00a0Tak tohle bylo opravdu tvrd\u00e9, konec la\u0161kov\u00e1n\u00ed, do\u0161lo na sex. Sex v pod\u00e1n\u00ed m\u00e9 m\u00edrn\u011b SM p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Trochu jsem se styd\u011bl a cht\u011bl odporovat, ale vzru\u0161en\u00ed m\u011b p\u0159emohlo.\u00a0V pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00ed hry Jana po\u0159\u00e1d d\u00e1vala nohy k sob\u011b a od sebe, kam a\u017e j\u00ed to \u0159em\u00ednky tahaj\u00edc\u00ed za m\u016fj ocas dovolily, tak\u017ee jsem nemohl neprohr\u00e1t. M\u011bl jsem dost co d\u011blat, abych se hned neud\u011blal. Na\u0161t\u011bst\u00ed ani Jana se p\u0159\u00edli\u0161 nesoust\u0159edila, tak\u017ee vyhr\u00e1la Martina. Ta si m\u011b postavila \u010delem ke stromu a na\u0161lehala mi p\u0159es zadek jehli\u010dnatou v\u011btv\u00ed.<\/p>\n
Kone\u010dn\u011b se mi poda\u0159ilo znovu vyhr\u00e1t a \u00fakol jsem d\u00e1val Martin\u011b. Ta mi kr\u00e1sn\u011b nahr\u00e1la na sme\u010d, kdy\u017e prohl\u00e1sila: „Tak honem, posledn\u00ed kolo, u\u017e se stm\u00edv\u00e1 a neuvid\u00edme na to.“
\n„Jen se neboj, tady m\u00e1\u0161 baterku a p\u011bkn\u011b si j\u00ed str\u010d do pi\u010dky a bude\u0161 celou hru sv\u00edtit jako sv\u011btlu\u0161ka!“ zn\u011bl m\u016fj \u00fakol. Petr trochu nerv\u00f3zn\u011b poposedl, ale sp\u00ed\u0161, \u017ee na to \u010dekal, ne\u017e \u017ee by protestoval.<\/p>\n
P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed kolo d\u00e1vala \u00fakol Jana Petrovi. Mezi t\u00edm \u0159\u00edkala Martina: „Tak, d\u00e1l u\u017e nesv\u00edt\u00edm, nebo se z toho ud\u011bl\u00e1m, kon\u010d\u00edme“. A j\u00e1 jsem navrhnul: „No, na karty je u\u017e asi opravdu tma, ale te\u010f u\u017e nakonec stejn\u011b nikomu nejde o karty, navrhuju naz\u00fdvat v\u011bci prav\u00fdmi jm\u00e9ny a hr\u00e1t fla\u0161ku. Prvn\u00ed oto\u010den\u00ed uk\u00e1\u017ee otrok\u00e1\u0159e, druh\u00e9 otroka, abysme spr\u00e1vn\u011b pojmenovali i na\u0161e funkce.\u00a0Jana p\u0159i tom utahovala \u0159em\u00ednek Petrovi za pytl\u00edk a pov\u011bsila na n\u011bj pr\u00e1zdn\u00fd kotl\u00edk. „Tak takhle bude\u0161 st\u00e1t!“ p\u0159ik\u00e1zala a pokra\u010dovala k n\u00e1m: „No jo, ale to bude moc kr\u00e1tk\u00e9, j\u00e1 cht\u011bla, aby to tak chv\u00edli dr\u017eel, t\u0159eba bysme v tom mohli je\u0161t\u011b n\u011bco uva\u0159it\u2026“<\/p>\n
„No, za to mu hned za chvilku m\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat n\u011bco jin\u00e9ho. A nebo si mus\u00ed\u0161 vym\u00fd\u0161let \u00fakoly, p\u0159i kter\u00fdch se bude n\u011bco d\u00edt.“
\nAle to u\u017e jsem rozt\u00e1\u010del fla\u0161ku a b\u011bhem chv\u00edle bylo jasn\u00e9, \u017ee Martina te\u010f d\u00e1v\u00e1 \u00fakol m\u011b. „J\u00e1 ti d\u00e1m sv\u011btlu\u0161ku! Tady m\u00e1\u0161 tu baterku, vyndej z n\u00ed baterky a nacpi ho tam. P\u011btkr\u00e1t po sob\u011b, abys z toho n\u011bco m\u011bl!“ Ud\u011blal jsem jak cht\u011bla, ale sv\u00edtilna na mal\u00e9 mono\u010dl\u00e1nky nebyl p\u0159ece jenom m\u016fj rozm\u011br. Musel jsem si ho po\u0159\u00e1dn\u011b namazat, nechat ho tro\u0161ku klesnout a narvat ho tam. \u010ctvrt\u00fd pokus jsem musel vzd\u00e1t v p\u016flce, abych nevyplnil baterku semenem. Martina mi dala jedno kolo odklad, a tak jsem znovu rozto\u010dil fla\u0161ku. Ironi\u00ed osudu jsem tentokr\u00e1te vyhr\u00e1l j\u00e1 a Martina prohr\u00e1la. Vymyslel jsem si na n\u00ed, \u017ee do sebe mus\u00ed dostat plechovku od piva a jestli j\u00ed to nep\u016fjde hned, tak se nejd\u0159\u00edv mus\u00ed rozt\u00e1hnout fla\u0161kou. Tak\u017ee jsme tam pak sed\u011bli proti sob\u011b, ona si honila p\u00ed\u010du fla\u0161kou od Citruse, zat\u00edmco j\u00e1 jsem ho cpal do baterky a Jana s Petrem se t\u00edm pohledem hrozn\u011b bavili. Pr\u00e1v\u011b kdy\u017e jsem dokon\u010dil zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed dv\u011b „zasunut\u00ed“, \u0161\u00e1hla Martina po plechovce od piva a po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch snahy j\u00ed do sebe dostala za mohutn\u00e9ho orgasmu.<\/p>\n
V z\u00e1p\u011bt\u00ed fla\u0161ka uk\u00e1zala jako v\u00fdherce Janu a ta m\u011b zarazila, kdy\u017e jsem cht\u011bl rozto\u010dit fla\u0161ku k ur\u010den\u00ed jej\u00edho otroka. „Po\u010dkej, pro\u010d to komplikovat, jeden vyhraje a v\u0161ichni ostatn\u00ed jsou otroci a nejl\u00edp na
\nur\u010ditou dobu – t\u0159eba 10 minut!“\u00a0Ta se teda rozj\u00ed\u017ed\u00ed! Ale nakonec pro\u010d ne. Op\u011bt jednomysln\u011b schv\u00e1leno, radou \u010dty\u0159 lid\u00ed sexu\u00e1ln\u011b vybuzen\u00fdch k nep\u0159\u00ed\u010detnosti.<\/p>\n
Vzala ten klacek, ke kter\u00e9mu byla na za\u010d\u00e1tku p\u0159ipoutan\u00e1 (nutno \u0159\u00edci docela tlust\u00e1 a t\u011b\u017ek\u00e1 kl\u00e1da) a jeden konec p\u0159iv\u00e1zala k m\u00e9mu ocasu. Pak naproti m\u011b postavila Petra, zvedla druh\u00fd konec kl\u00e1dy a p\u0159iv\u00e1zala ho k jeho ocasu. „Tak Martino, ty te\u010f bude\u0161 podl\u00e9zat tu kl\u00e1du a kluci j\u00ed budou postupn\u011b sni\u017eovat.“ I kdy\u017e byla kl\u00e1da \u00fapln\u011b naho\u0159e, m\u011bla s t\u00edm opil\u00e1 Martina docela probl\u00e9my, ale poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na posledn\u00ed chv\u00edli zachytila kl\u00e1dy, aby neupadla, j\u00ed Jana \u0159ekla jen: „Nevad\u00ed, nevad\u00ed, zkus to znova“.\u00a0Martin\u011b se to povedlo snad a\u017e na podes\u00e1t\u00e9 a j\u00e1 jsem m\u011bl op\u011bt p\u00e1rkr\u00e1t probl\u00e9my, abych j\u00ed p\u0159i tom nepost\u0159\u00edkal. \u0158ekl bych, \u017ee Petr na tom byl stejn\u011b jako j\u00e1.<\/p>\n
Jana pochopila, \u017ee nem\u00e1 smysl d\u00e1vat la\u0165ku n\u00ed\u017e, a tak zavelela: „Martino odva\u017e je!“\u00a0„Kam jdete? Deset minut je\u0161t\u011b neuplynulo! Martino, lehni si tady do toho mechu a vy kluci j\u00ed te\u010f oba op\u00edch\u00e1te. Ale budete se p\u011bkn\u011b st\u0159\u00eddat. Ka\u017ed\u00fd t\u0159ikr\u00e1t p\u0159iraz\u00ed a pust\u00ed toho druh\u00e9ho. Za\u010d\u00edn\u00e1 Petr, proto\u017ee je na dom\u00e1c\u00ed p\u016fd\u011b!“<\/p>\n
Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee m\u011b trochu zarazilo, \u017ee mi Jana p\u0159ikazuje, abych p\u0159ed n\u00ed op\u00edchal jinou holku. Ale pro\u010d ne?\u00a0Tempo, kter\u00e9 n\u00e1m ur\u010dila bylo vra\u017eedn\u00e9. Za t\u0159i p\u0159\u00edrazy jsem se nemohl ud\u011blat, ale poka\u017ed\u00e9 jsem c\u00edtil, \u017ee u\u017e je to hrozn\u011b bl\u00edzko.\u00a0Najednou, zrovna kdy\u017e \u0161ukal Petr, Jana zatleskala, tak deset minut uplynulo, kon\u010dit, jdeme hr\u00e1t d\u00e1l.<\/p>\n
Petr j\u00ed ale odbyl: „Jd\u011bte nap\u0159ed, hned jsme u v\u00e1s,“ ale ani j\u00e1 jsem nem\u00ednil jen tak p\u0159estat. P\u0159ito\u010dil jsem se k Jan\u011b zezadu, ohnul j\u00ed v pase a str\u010dil j\u00ed ho tam. Zb\u011bsile jsem j\u00ed pak zezadu na stoj\u00e1ka op\u00edchal.\u00a0Za n\u011bjak\u00fd \u010das jsme se pak v\u0161ichni \u010dty\u0159i se\u0161li u spac\u00e1k\u016f, ale proto\u017ee byla \u00a0tepl\u00e1 letn\u00ed noc, z\u016fstali jsme le\u017eet na spac\u00e1c\u00edch, naz\u00ed, na jedn\u00e9 hromad\u011b. Brzy jsme usnuli vy\u010derp\u00e1n\u00edm, ale v pr\u016fb\u011bhu noci jsem se n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159istihl, \u017ee m\u00e1m jazyk v n\u011bjak\u00e9 p\u00ed\u010di, ani nev\u00edm kter\u00e9 a penis v jin\u00e9, jindy jsem zase m\u011bl pocit, jako by p\u0159\u00edmo na m\u011b n\u011bkdo \u0161ukal.\u00a0R\u00e1no, p\u0159i sn\u00eddani jsem pak konstatoval: „Docela p\u011bkn\u00e9 m\u00edsto, ne? Mo\u017en\u00e1 bysme tu je\u0161t\u011b mohli n\u011bjakou noc z\u016fstat a t\u0159eba si zahr\u00e1t karty\u2026“<\/p>\n\n\n