To je zas jednou vedro! Co si takhle vyrazit na nudu? zeptala se m\u011b moje kamar\u00e1dka Alena. „Minul\u00fd l\u00e9to jsem si tam nabalila perfektn\u00edho kance s t\u00e1\u00e1\u00e1khle velk\u00fdm \u010dur\u00e1kem!“ A Alena rozhodila ruce na ob\u011b strany. <\/p>\n
„V\u00ed\u0161, to jak jsi po\u0159\u00e1d sama, ti u\u017e v\u00e1\u017en\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 l\u00e9zt na mozek. “ „Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?!“ rozk\u0159ikla jsem se naoko na\u0161tvan\u011b. „J\u00e1 p\u0159ece nem\u00e1m zapot\u0159eb\u00ed l\u00e9zt s ka\u017ed\u00fdm druh\u00fdm do postele!“ Je fakt, \u017ee zat\u00edm co jsem s Alenou bojovala a vehementn\u011b se jej\u00edmu n\u00e1padu br\u00e1nila, v duchu u\u017e jsem p\u0159ed sebou vid\u011bla vysok\u00e9ho, dohn\u011bda op\u00e1len\u00e9ho chlapa, jeho\u017e obrovsk\u00e9 tlapy m\u011b vyzved\u00e1vaj\u00ed a\u017e k jeho nadr\u017een\u00e9mu t\u011blu… „No, je fakt, \u017ee jsem b\u00edl\u00e1 jak nefal\u0161ovanej \u0159editel v\u00e1penky a trocha toho slun\u011bn\u00ed a \u010dvacht\u00e1n\u00ed mn\u011b jedin\u011b prosp\u011bje!“ usoudila jsem nakonec. Ne\u017e jsem se sta\u010dila vzpamatovat, u\u017e jsme le\u017eely na p\u0159ehrad\u011b spole\u010dn\u011b snad s p\u016flkou m\u011bsta. „To je zas jednou n\u00e1val, „na\u0161tvan\u011b pronesla Alena. „Snad u\u017e nebudou v\u0161ichni po\u0159\u00e1dn\u00ed mu\u017e\u0161t\u00ed rozebran\u00ed. V\u00ed\u0161 co?<\/p>\n
P\u016fjdeme si koupit zmrzku a p\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti obhl\u00eddneme situaci. “ Ale mn\u011b se n\u011bjak necht\u011blo. Bylo to asi t\u00edm, \u017ee kdy\u017e jsem se kolem sebe rozhl\u00e9dla, le\u017eeli kolem n\u00e1s sam\u00ed chlapi tak od pades\u00e1tky nahoru, kte\u0159\u00ed m\u011bli do Ramba asi tak daleko jako my dv\u011b s Alenou do Bardotky. „Tak j\u00e1 jdu na lov opu\u0161t\u011bn\u00fdch du\u0161\u00ed v kr\u00e1sn\u00fdch t\u011blech sama, „zahalekala na m\u011b a u\u017e j\u00ed nebylo. Jak dlouho byla Alena pry\u010d, to opravdu nev\u00edm, nebo\u0165 odpoledn\u00ed slun\u00ed\u010dko natolik uklid\u0148ovalo a usp\u00e1valo, \u017ee jsem nakonec usnula. Kdy\u017e jsem se probudila, byla pl\u00e1\u017e polopr\u00e1zdn\u00e1, kolem m\u011b \u0161iroko daleko nikdo a j\u00e1 se zad\u00edvala na vodu plnou vlnek, s nimi\u017e si pohr\u00e1val podve\u010dern\u00ed v\u011bt\u0159\u00edk. U\u017e u\u017e jsem se cht\u011bla zvednout, posb\u00edrat si v\u011bci a odej\u00edt, kdy\u017e tu n\u00e1hle sly\u0161\u00edm za sebou hlas. „Sle\u010dno, ne\u0161la byste si zaplavat? J\u00e1 toti\u017e hrozn\u011b nerad plavu s\u00e1m!“ Kdy\u017e jsem se obr\u00e1tila za hlasem, uvid\u011bla jsem p\u0159ed sebou sv\u016fj dopoledn\u00ed sen. P\u0159ede mnou st\u00e1l vysok\u00fd, tmavovlas\u00fd, ud\u011blan\u00fd chlap s \u010dern\u00fdma hlubok\u00fdma o\u010dima. Zalapala jsem po dechu. „A vy tady nem\u00e1te nikoho jin\u00fdho na otravov\u00e1n\u00ed?“ odpov\u011bd\u011bla jsem mu ot\u00e1zkou a moje o\u010di se za\u010daly \u0161ibalsky usm\u00edvat. „Tak hezkou ob\u011b\u0165 bohu\u017eel ne, „odpov\u011bd\u011bl pro zm\u011bnu on naoko smutn\u011b. Za okam\u017eik jsme plavali oba bok po boku chladivou vodou. „Nedaleko je prima m\u00edsto pro zmo\u017een\u00e9 plavce, „zazn\u011blo z jeho \u00fast a protrhlo napjat\u00e9 ticho mezi n\u00e1mi.<\/p>\n
J\u00e1 d\u00edky t\u00e9to v\u011bt\u011b m\u011bla kone\u010dn\u011b „hmatateln\u00fd“ d\u016fkaz o tom, \u017ee dnes toho samce budu m\u00edt nejen u sebe, ale i ve sv\u00e9 nenasytn\u00e9 kund\u011b. Doplavali jsme do mal\u00e9 z\u00e1to\u010diny a usadili se na jej\u00edm p\u00eds\u010dit\u00e9m b\u0159ehu. Proto\u017ee u\u017e bylo pon\u011bkud chladno, za\u010dala jsem se t\u0159\u00e1st zimou. „Ty moje chudinko, „\u0159ekl n\u011b\u017en\u011b, „neboj se, hned se zah\u0159eje\u0161 „, a ob\u011bma rukama si m\u011b pevn\u011b p\u0159itiskl ke sv\u00e9mu t\u011blu. C\u00edtila jsem jeho tab\u00e1kem provon\u011bn\u00fd dech, jak se t\u00e9m\u011b\u0159 dot\u00fdk\u00e1 m\u00fdch rt\u016f, a\u017e se mn\u011b kone\u010dn\u011b do nich vpil. Rukama mi za\u010dal hladit moje prsn\u00ed bradavky. Za\u010dala jsem ti\u0161e st\u00e9nat a protahovat se jako ko\u010dka u rozp\u00e1len\u00fdch kamen. „No tak, no tak, h\u0159ebe\u010dku, bud‘ na m\u011b tro\u0161i\u010dku n\u011b\u017en\u00fd a ohledupln\u00fd. I j\u00e1 si chci pohr\u00e1t s tv\u00fdm n\u00e1dhern\u00fdm t\u011blem, „pronesla jsem p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem a p\u0159i tom uchopila jeho pt\u00e1ka a za\u010dala ho opatrn\u011b mnout mezi prsty. To rozjelo zase jeho. Polo\u017eil se na p\u00edsek, dal ruce za hlavu a z pod v\u00ed\u010dek sledoval m\u00e9 dal\u0161\u00ed po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. Sv\u00fdmi polibky jsem se pomalu propracovala a\u017e k jeho t\u011b\u0161iteli. Ten byl u\u017e tak napjat\u00fd a tvrd\u00fd, \u017ee jsem to nevydr\u017eela a pochvaln\u00e9 si zabru\u010dela \u00e1 spustila si tu obrovskou kl\u00e1du co nejd\u00e1l do krku. Byl mohutn\u00fd, hladk\u00fd, a kdy\u017e jsem ho laskala a s\u00e1la, m\u00e1lem jsem se udusila. Za\u010dal mi svou p\u00e1nv\u00ed vyj\u00ed\u017ed\u011bt naproti a rukou mi p\u0159ir\u00e1\u017eel hlavu ke sv\u00e9mu kl\u00ednu. Nedovolil mi v\u0161ak, abych jej dod\u011blala.<\/p>\n
Kdy\u017e u\u017e m\u011bl semeno na kraj\u00ed\u010dku, vytrhl se mi z objet\u00ed a za\u010dal jazykem dor\u00e1\u017eet na m\u016fj k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed nab\u011bhl\u00fd po\u0161t\u011bv\u00e1k. „L\u00e1sko, to je b\u00e1je\u010dn\u00e9! U\u017e mi to tam pros\u00edm vra\u017e, nebo m\u011b to snad roztrh\u00e1!“ sp\u00ed\u0161 jsem zavyla. U\u017e byl s\u00e1m taky tak nadr\u017een\u00fd jako j\u00e1, nebo\u0165 okam\u017eit\u011b mou v\u00fdzvu p\u0159ijal. M\u00fdm t\u011blem projela rozko\u0161, kterou my \u017eeny poci\u0165ujeme, je-li v n\u00e1s po\u0159\u00e1dn\u00fd kanec, zapl\u0148uj\u00edc\u00ed celou na\u0161i jesky\u0148ku. Ale ne, to nebylo to prav\u00e9 p\u0159irovn\u00e1n\u00ed. On mi tou svou kl\u00e1dou snad rval i vnit\u0159nosti z t\u011bla. „Ach ano, pokra\u010duj! Rychleji, p\u0159idej, nandej mi to!!!“ za\u010dala jsem ze sebe vyr\u00e1\u017eet. On si ho v\u0161ak v tom nejlep\u0161\u00edm vyt\u00e1hl z moj\u00ed svatyn\u011b a donutil m\u011b, abych si klekla. Myslela jsem, \u017ee mi to ud\u011bl\u00e1 zezadu a u\u017e jsem taky c\u00edtila jeho koule, dor\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed na m\u016fj po\u0161t\u011bv\u00e1\u010dek. Kdy\u017e jsem se u\u017e dost\u00e1vala ke sv\u00e9mu tolik o\u010dek\u00e1van\u00e9mu orgasmu, op\u011bt ho ze m\u011b vyt\u00e1hl a za\u010dal dor\u00e1\u017eet na moji kakaovou d\u00edrku. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?! V\u017edy\u0165 to stra\u0161n\u011b bol\u00ed!“ Av\u0161ak u\u017e po n\u011bkolika p\u0159\u00edrazech nap\u011bt\u00ed povolilo a j\u00e1 se ud\u011blala jako je\u0161t\u011b nikdy. „Mil\u00e1\u010dku, bylo to b\u00e1je\u010dn\u00e9. Nezopakujeme si to t\u0159eba z\u00edtra?“ A tak jsme se setk\u00e1vali a \u0161oustali nejen cel\u00fd zbytek dn\u016f vhodn\u00fdch ke koup\u00e1n\u00ed, ale taky cel\u00fdch p\u011bt let, nebo\u0165 tento b\u00e1je\u010dn\u00fd milenec se stal i m\u00fdm man\u017eelem.<\/p>\n\n\n