Posledn\u00ed kontrola zavazadel, plechovka ledov\u00fdho kafe na ex, jedni\u010dka, spojka a plyn. Digit\u00e1ln\u00ed bud\u00edk ukazoval 4.30 a j\u00e1 vyr\u00e1\u017eel do studen\u00e9ho r\u00e1na. Jinovatkou pokryt\u00e1 silnice se odr\u00e1\u017eela ve sv\u011btlech reflektor\u016f a moder\u00e1tor rann\u00edho vys\u00edl\u00e1n\u00ed h\u00fd\u0159il nechytlav\u00fdm optimismem. <\/p>\n
Zap\u00e1lil jsem si cigaretu a prudce p\u0159i\u0161l\u00e1pl plyn. \u00fdchod slunce m\u011b zastihl na p\u016fl cesty mezi Prahou a m\u00fdm c\u00edlem. Dal jsem si jako obvykle \u010dasovou rezervu, mo\u017en\u00e1 o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e bylo nutn\u00e9, tak\u017ee kdy\u017e jsem m\u00edjel zna\u010dku, ozna\u010duj\u00edc\u00ed hranici katastru obce, m\u011bl jsem skoro dv\u011b hodiny \u010das. Str\u00e1vil jsem je proch\u00e1zkou v okol\u00ed a sna\u017eil se v\u0161imnout v\u0161eho, co by m\u011b mohlo p\u0159ekvapit. \u00datuln\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed \u010dtvr\u0165 zbohatl\u00fdch malom\u011b\u0161\u0165\u00e1k\u016f ve mn\u011b ale \u017e\u00e1dn\u00e9 obavy nevzbuzovala.<\/p>\n
Vy\u0161la p\u011bt minut p\u0159ed \u010dtvrt na dv\u011b, tedy p\u0159esn\u011b podle instrukc\u00ed. Oto\u010dila se ke mn\u011b z\u00e1dy a zamkla za sebou dve\u0159e n\u00edzk\u00e9 vily. Rychle pro\u0161la po betonov\u00e9m chodn\u00ed\u010dku k brance. Ta\u0161ku, kter\u00e1 jak jsem v\u011bd\u011bl, obsahovala v\u00fdbavu na squosh si p\u0159ehodila do lev\u00e9 ruky a vy\u0161la ven. I branku pe\u010dliv\u011b zamkla a vydala se rychlou ch\u016fz\u00ed pod\u00e9l \u0159ady vilek, navz\u00e1jem se sob\u011b podobaj\u00edc\u00edch jako vejce vejci. Nastartoval jsem a nechal b\u011b\u017eet motor na neutr\u00e1l. Je\u0161t\u011b jsem m\u011bl \u010das a na na\u010dasov\u00e1n\u00ed z\u00e1le\u017eelo nejv\u00edc. Sledoval jsem jej\u00ed pohyb a \u010dekal, a\u017e dojde na prvn\u00ed k\u0159i\u017eovatku, kde se ulice z vilov\u00e9 \u010dtvrti k\u0159i\u017euje s mali\u010dko ru\u0161n\u011bj\u0161\u00ed ulic\u00ed ze s\u00eddli\u0161t\u011b. Jestli jsou instrukce p\u0159esn\u00e9 a zat\u00edm jsem nem\u011bl d\u016fvod o tom pochybovat, tak ji p\u0159ejde a bude pokra\u010dovat d\u00e1l, dlouhou ulic\u00ed pod\u00e9l vysok\u00e9 zdi prvorepublikov\u00fdch vil. Kone\u010dn\u011b dorazila na k\u0159i\u017eovatku a d\u00e1l pokra\u010dovala p\u0159esn\u011b podle pl\u00e1nu. Rozjel jsem se. Necht\u011bl jsem jet p\u0159\u00edli\u0161 pomalu, abych neupoutal jej\u00ed pozornost zbyte\u010dn\u011b brzy. Na k\u0159i\u017eovatce jsem zastavil na zna\u010dce Stop a pokra\u010doval rovn\u011b za d\u00edvkou. P\u0159edjel jsem ji, ani\u017e by mi v\u011bnovala pozornost. Ujel jsem je\u0161t\u011b asi dvacet metr\u016f a zastavil. Nat\u00e1hl jsem se dozadu pro mapu a do dlan\u011b si p\u0159ipravil aplik\u00e1tor insulinov\u00fdch injekc\u00ed, ov\u0161em napln\u011bn\u00fd usp\u00e1vac\u00ed l\u00e1tkou. Pohledem do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka jsem se ujistil o poloze d\u00edvky a p\u0159edst\u00edral jsem v\u00fdraz zoufal\u00e9ho, tot\u00e1ln\u011b ztracen\u00e9ho \u0159idi\u010de. Kdy\u017e do\u0161la a\u017e na \u00farove\u0148 m\u00e9ho vozu, zatla\u010dil jsem na tla\u010d\u00edtko na ovl\u00e1dac\u00edm panelu vozu a ok\u00fdnko na stran\u011b spolujezdce se s tlumen\u00fdm zvukem serva sesulo dol\u016f. Vypadala, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho \u010dekala a se shov\u00edvav\u00fdm \u00fasm\u011bvem nam\u00ed\u0159ila ke mn\u011b. „Dobr\u00fd den“, pozdravil jsem ji, „pros\u00edm v\u00e1s …“, nahnula se je\u0161t\u011b v\u00edc a j\u00e1 poprv\u00e9 vid\u011bl v re\u00e1lu jej\u00ed obli\u010dej.<\/p>\n
Byl to p\u0159\u00edjemn\u00fd pohled d\u00edvky s jemn\u00fdmi rysy. Dlouh\u00e9 \u0159asy zd\u016fraz\u0148ovali velk\u00e9 \u010dern\u00e9 o\u010di, kter\u00fdch si \u017e\u00e1dn\u00fd mu\u017e nemohl nev\u0161imnout, drobn\u00fd nos a neoby\u010dejn\u011b p\u011bkn\u011b tvarovan\u00e1 \u00fasta spolu potom tvo\u0159ili ladnou kompozici lemovanou \u010dern\u00fdmi, na mik\u00e1do st\u0159i\u017een\u00fdmi vlasy. Po pravd\u011b vypadala l\u00e9pe, ne\u017e na fotce, kterou jsem m\u011bl ulo\u017eenu v pracovn\u00edch desk\u00e1ch na dn\u011b m\u00e9ho kuf\u0159\u00edku. Perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm jsem zkontroloval d\u011bn\u00ed na ulici – byla pr\u00e1zdn\u00e1. „Pros\u00edm v\u00e1s, nemohla byste mi uk\u00e1zat na map\u011b kde jsem ? Vypad\u00e1 to, \u017ee jsem se tu u v\u00e1s ztratil.“ S t\u011bmito slovy jsem otev\u0159el dve\u0159e u spolujezdce. D\u00edvka se bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed naklonila nad mnou pod\u00e1vanou mapu a jej\u00ed pozornost nyn\u00ed byla \u00fapln\u011b zaujata snahou o zorientov\u00e1n\u00ed se, co\u017e se j\u00ed na map\u011b \u00fapln\u011b jin\u00e9ho m\u011bsta mohlo jen st\u011b\u017e\u00ed poda\u0159it. Pohybem jsem nazna\u010dil, \u017ee j\u00ed mapu p\u016fj\u010d\u00edm do ruky a ona se po n\u00ed nat\u00e1hla. Jakmile ji ode mne p\u0159evzala, levou rukou jsem ji bleskurychle chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed a prudce trhnul. Ne\u010dekala to, ale rovnov\u00e1hu neztratila, to u\u017e jsem v\u0161ak v druh\u00e9 ruce dr\u017eel insulinku a jej\u00ed obsah vypr\u00e1zdnil do d\u00edv\u010diny pa\u017ee. \u0160okovan\u011b na mne pohl\u00e9dla a pravd\u011bpodobn\u011b cht\u011bla vyk\u0159iknout, vtom j\u00ed v\u0161ak jej\u00ed organismus zradil a ona se bezvl\u00e1dn\u011b sesunula na sedadlo spolujezdce. Musel jsem jednat rychle. Otev\u0159el jsem dve\u0159e a ob\u011bhl v\u016fz.<\/p>\n
Oto\u010dil jsem d\u00edvku a upravil ji na sedadle tak, aby vypadala jako sp\u00edc\u00ed. V\u0161imnul jsem si odlo\u017een\u00e9 sportovn\u00ed ta\u0161ky a hodil ji na zadn\u00ed sedadlo, zapnul jsem d\u00edvce ochrann\u00fd p\u00e1s, vr\u00e1til se za volant a plynule se rozjel. Je\u0161t\u011b jednou jsem zkontroloval d\u011bn\u00ed na ulici v obou sm\u011brech. Nic podez\u0159el\u00e9ho jsem nevid\u011bl, ale pro jistotu jsem blok objel je\u0161t\u011b jednou. \u017d\u00e1dn\u00fd rozruch. Tak\u017ee prvn\u00ed \u010d\u00e1st m\u00e1m za sebou.<\/p>\n
Prost\u0159edek, kter\u00fd jsem j\u00ed aplikoval by m\u011bl p\u016fsobit n\u011bkolik hodin a tak jsem nemusel posp\u00edchat. Opustil jsem m\u011bsto a asi 30 kilometr\u016f jel po hlavn\u00ed silnici. M\u00edsto, kam jsem sm\u011b\u0159oval jsem obhl\u00e9dl p\u0159ed n\u011bkolika dny a cestu od c\u00edle jsem si v\u0161t\u00edpil do pam\u011bti. Odbo\u010dil jsem na okresn\u00ed a po n\u011bkolika kilometrech na poln\u00ed cestu. Jel jsem je\u0161t\u011b asi deset minut, ne\u017e se p\u0159ede mnou objevily zdi objektu, kter\u00fd by m\u011bl b\u00fdt po n\u011bjak\u00fd \u010das na\u0161\u00edm domovem. Jednalo se o statek, k\u00fdmsi restituovan\u00fd a m\u00fdm zam\u011bstnavatelem ur\u010den\u00fd jako prostor, kter\u00fd jsem po\u017eadoval. Le\u017eel dost daleko od m\u00edst, kam m\u011bli lid\u00e9 ve zvyku chodit a nev\u00edc se nach\u00e1zel v srdci rozs\u00e1hl\u00e9ho soukrom\u00e9ho pozemku. Vystoupil jsem z auta a odemknul br\u00e1nu jedn\u00edm z poskytnut\u00fdch kl\u00ed\u010d\u016f. Vjel jsem dovnit\u0159 a zaparkoval p\u0159ed obytnou \u010d\u00e1st\u00ed. Zap\u00e1lil jsem si cigaretu a \u0161el zav\u0159\u00edt br\u00e1nu. Vr\u00e1til jsem se k vozu a nahl\u00e9dl dovnit\u0159 – d\u00edvka-c\u00edl sed\u011bla na sedadle s p\u0159edklon\u011bnou hlavou a pravideln\u011b oddechovala. Napadlo mn\u011b, \u017ee j\u00ed bude mo\u017en\u00e1 trochu \u0161patn\u011b a\u017e se probere. Op\u0159el jsem se o blatn\u00edk a soust\u0159ed\u011b vdechoval kou\u0159 ze zap\u00e1len\u00e9 cigarety. T\u00edpnul jsem nedopalek a otev\u0159el kufr auta, skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed dv\u011b velk\u00e9 sportovn\u00ed ta\u0161ky. Opatrn\u011b jsem je odnesl ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm a vzal za kliku. P\u0159iv\u00edtala mne chodba z n\u00ed\u017e vedly n\u011bkolikery dve\u0159e. V\u011bd\u011bl jsem kam a tak jsem rovnou jedny otev\u0159el a vstoupil do m\u00edstnosti, jej\u00edm\u017e jedin\u00fdm invent\u00e1\u0159em byla star\u00e1 kuchy\u0148sk\u00e1 linka a madrace. Polo\u017eil jsem zde ta\u0161ky a vr\u00e1til se k autu.<\/p>\n
D\u00edvka st\u00e1le nejevila zn\u00e1mky pln\u00e9ho v\u011bdom\u00ed. Otev\u0159el jsem dve\u0159e na jej\u00ed stran\u011b, uchopil j\u00ed ob\u011bma rukama pod v podpa\u017e\u00ed a vyt\u00e1hl j\u00ed z vozu ven. Venku jsem j\u00ed vzal do n\u00e1ru\u010de, proto\u017ee se mi tak nesla mnohem l\u00edp a odnesl ji do domu. Pro\u0161el jsem chodbou a na konci pokra\u010doval a\u017e ke dve\u0159\u00edm, za nimi\u017e se skr\u00fdvali schody do sklepa. Rozsv\u00edtil jsem vyp\u00edna\u010dem \u017e\u00e1rovku dole v chodb\u011b a opatrn\u011b pokra\u010doval do suter\u00e9nu. S d\u00edvkou v n\u00e1ru\u010d\u00ed to nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 legrace. Pod schody byla situov\u00e1na chodba podobn\u00e1 t\u00e9 horn\u00ed, s rozd\u00edlem, \u017ee dve\u0159e , kter\u00e9 zde byly \u010dtvery, byly \u017eelezn\u00e9. Polo\u017eil jsem d\u00edvku na studenou zem a odemknul z\u00e1mek na t\u011bch nejbli\u017e\u0161\u00edch. M\u00edstnost za nimi byla \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00e1 a vybaven\u00e1 podle m\u00fdch po\u017eadavk\u016f. T\u011bch nebylo mnoho a v podstat\u011b zahrnovaly pouze zapu\u0161t\u011bn\u00ed \u017eelezn\u00fdch kruh\u016f do jedn\u00e9 ze st\u011bn a um\u00edst\u011bn\u00ed n\u011bkolika h\u00e1k\u016f a kruh\u016f na strop a podlahu. Zkusmo jsem za\u0161\u00e1tral rukou a nahmatal vyp\u00edna\u010d. Zkusil jsem jej a stowattov\u00e1 \u017e\u00e1rovka proz\u00e1\u0159ila temnotu. V\u0161iml jsem si, \u017ee u zdi je p\u0159ipraveno n\u011bkolik kbel\u00edk\u016f s vodou. Pousm\u00e1l jsem se a \u017e\u00e1rovkou pooto\u010dil – m\u00edstnost se op\u011bt pono\u0159ila do tmy.<\/p>\n
Vr\u00e1til jsem se zp\u011bt pro d\u00edvku a p\u0159ivlekl ji ke st\u011bn\u011b s kruhy. Polo\u017eil ji na zem a vr\u00e1til se nahoru k ta\u0161k\u00e1m. Z jedn\u00e9 z nich jsem vylovil dvoje policejn\u00ed n\u00e1ramky a pro jistotu si nau\u010den\u00fdm zp\u016fsobem zapnul pouzdro s dev\u00edtimilimetrovou pistol\u00ed. Se\u0161el jsem po schodech a ve\u0161el do m\u00edstnosti.<\/p>\n
St\u00e1la u st\u011bny, kde jsem ji polo\u017eil, vlastn\u011b tam sp\u00ed\u0161 vr\u00e1vorala, proto\u017ee se j\u00ed musela p\u011bkn\u011b to\u010dit hlava. Bylo je\u0161t\u011b brzo na to, aby prepar\u00e1t p\u0159estal \u00fa\u010dinkovat a nemyslel jsem si, \u017ee by mohla b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00e1. P\u0159istoupil jsem a\u017e k n\u00ed a nijak na to nereagovala, jej\u00ed pohled byl zcela apatick\u00fd. Uchopil jsem ji za ruku a zacvakl na n\u00ed pouta, ani to nezaregistrovala a tak jsem j\u00ed nasadil na druhou ruku druh\u00e1 pouta a opa\u010dn\u00e9 konce p\u0159icvaknul ke kruh\u016fm ve zdi. Zva\u017eoval jsem, jestli bude z psychologick\u00e9ho hlediska vhodn\u00e9 obna\u017eit ji nyn\u00ed, ve stavu polov\u011bdom\u00ed a nakonec jsem se rozhodl vy\u010dkat na vhodn\u011bj\u0161\u00ed okam\u017eik, nebo\u0165 v instrukc\u00edch jasn\u011b st\u00e1lo: pou\u017e\u00edt maxim\u00e1ln\u011b mo\u017en\u00fd psychick\u00fd a fyzick\u00fd teror. Zul jsem j\u00ed boty a vr\u00e1til se s nimi k ta\u0161k\u00e1m. Ta\u0161ky jsem vzal tentokr\u00e1t s sebou dol\u016f. Jednu jsem zanechal u d\u00edvky a s druhou jsem zam\u00ed\u0159il k posledn\u00edm dve\u0159\u00edm v prot\u011bj\u0161\u00ed \u0159ad\u011b, odemknul je a spokojen\u011b se rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti. Byla vybavena p\u0159esn\u011b podle m\u00fdch instrukc\u00ed; uprost\u0159ed st\u00e1la d\u0159ev\u011bn\u00e1 lavice, kovov\u00fdmi \u010d\u00e1stmi zapu\u0161t\u011bn\u00e1 do podlahy, kolem n\u00ed\u017e byla kotvena oka pou\u017eiteln\u00e1 pro r\u016fzn\u00e9 \u00fa\u010dely. Na strop\u011b byla t\u00e9\u017e ve vhodn\u00fdch m\u00edstech zapu\u0161t\u011bna ocelov\u00e1 oka a naproti dve\u0159\u00edm byly u zdi sestaveny \u017eeb\u0159iny. Zkontroloval jsem, zda byl spln\u011bn i m\u016fj po\u017eadavek, aby byl v rohu um\u00edst\u011bn st\u016fl a jedna \u017eidle a byl jsem spokojen. Pro mou pr\u00e1ci byla tato m\u00edstnost zcela dosta\u010duj\u00edc\u00ed. Ta\u0161ku jsem polo\u017eil na st\u016fl a dal se do pr\u00e1ce.<\/p>\n
Nejd\u0159\u00edve jsem vylo\u017eil n\u011bkolik konstruk\u010dn\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed, ze kter\u00fdch jsem sestavil stativ, na n\u011bj\u017e jsem p\u0159ipevnil videokameru, speci\u00e1ln\u00ed typ pro nat\u00e1\u010den\u00ed po tm\u011b \u010di v \u0161eru. Zalo\u017eil jsem pr\u00e1zdnou kazetu a upravil videokameru do rohu tak, abych mohl pohodln\u011b sn\u00edmat v\u011bt\u0161inu prostoru m\u00edstnosti jednoduch\u00fdm pooto\u010den\u00edm kamery na stativu. Zkontroloval jsem elektroniku za\u0159\u00edzen\u00ed a aktivoval samo\u010dinn\u00e9 sn\u00edm\u00e1n\u00ed. P\u0159e\u0161el jsem p\u0159ed objektiv a nechal se asi dv\u011b minuty sn\u00edmat v r\u016fzn\u00fdch vzd\u00e1lenostech od objektivu p\u0159\u00edstroje. Pot\u00e9 jsem ke sv\u00e9 spokojenosti zkontroloval stav z\u00e1znamu na monitoru videokamery. Vyjmul jsem kazetu a vym\u011bnil ji za jinou, ozna\u010denou n\u00e1pisem „MONIKA1“. P\u0159\u00edprava hotova.<\/p>\n
Vr\u00e1til jsem se zp\u011bt k ji\u017e op\u011bt sp\u00edc\u00ed d\u00edvce, kter\u00e1 nyn\u00ed visela p\u0159ipoutan\u00e1 ke zdi. Pouta j\u00ed rozd\u00edrala poko\u017eku kolem z\u00e1p\u011bst\u00ed, to v\u0161ak zat\u00edm nevn\u00edmala. Necht\u011bl jsem ji p\u0159edem n\u011bjak bolestiv\u011b zranit a tak jsem j\u00ed pouta sejmul. Zhroutila se mi do n\u00e1ru\u010de a j\u00e1 ji polo\u017eil na zem pod kruhy a p\u0159ipoutal j\u00ed za jednu nohu ke kruhu v podlaze. P\u0159e\u0161el jsem do st\u0159edu m\u00edstnosti a pooto\u010dil \u017e\u00e1rovkou, abych si d\u00edvku mohl prohl\u00e9dnout na sv\u011btle. Bylo j\u00ed sedmn\u00e1ct, ale vypadala o n\u011bco mlad\u0161\u00ed, co\u017e se \u010dernovl\u00e1sk\u00e1m \u010dasto st\u00e1v\u00e1. Postavu m\u011bla sp\u00ed\u0161 drobnou, ale jak se zd\u00e1lo, dob\u0159e tvarovanou. Byla oble\u010den\u00e1 ve zna\u010dkov\u00e9m sportovn\u00edm oble\u010den\u00ed. \u00dazk\u00e9 kalhoty a modern\u00ed mikina. Bunda, kter\u00e1 z\u016fstala v m\u00e9m voze ji\u017e pat\u0159\u00ed minulosti. Byla bled\u00e1 a m\u011b napadlo,jestli jsem to tentokr\u00e1t s usp\u00e1vac\u00ed d\u00e1vkou nep\u0159ehnal, nebo\u0165 podle z\u00e1znamu m\u011bla m\u00edt t\u00e9m\u011b\u0159 60 kilogram\u016f a to se mi nyn\u00ed nezd\u00e1lo. P\u0159e\u0161el jsem k n\u00ed a nahmatal tep – byl v po\u0159\u00e1dku a i dech byl v norm\u00e1lu. Rozhodl jsem se, \u017ee ji dnes nech\u00e1m prospat a n\u00e1sledn\u011b si uv\u011bdomit svou situaci. Obr\u00e1til jsem ji na b\u0159icho a sepnul j\u00ed ruce za z\u00e1dy \u017eel\u00edzky, oto\u010dil \u017e\u00e1rovkou, vy\u0161el na chodbu a zamknul za sebou dve\u0159e. Vr\u00e1til jsem se nahoru k autu a vyndal spac\u00e1k. Vzal jsem je\u0161t\u011b sportovn\u00ed ta\u0161ku t\u00e9 d\u00edvky a p\u0159esunul se do „sv\u00e9ho pokoje“. Rozlo\u017eil jsem spac\u00e1k na madraci, lehl si a usnul.<\/p>\n
Kdy\u017e jsem se probudil, byla u\u017e tma. Stiskl jsem zapalova\u010d a oz\u00e1\u0159il display hodinek – ukazovaly 21.12, spal jsem tedy d\u00e9le ne\u017e p\u011bt hodin, p\u0159esto se v\u0161ak nec\u00edtil p\u0159\u00edli\u0161 odpo\u010dat\u011b. Nahmatal jsem bal\u00ed\u010dek cigaret, vydobyl si jednu z alobalu a po\u017eitk\u00e1\u0159ky nat\u00e1hl hust\u00fd kou\u0159 do plic. Sed\u011bl jsem po tm\u011b, kou\u0159il a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Druh\u00fd den dopoledne m\u011bla p\u0159ijet „spojka“ a tak jsem nemohl p\u0159\u00edli\u0161 ot\u00e1let. Vymotal jsem se ze spac\u00e1ku a rozsv\u00edtil. Vzal jsem ta\u0161ku, z n\u00ed\u017e jsem p\u0159ed t\u00edm vyndal baterku a se\u0161el do sklepa. Rozsv\u00edtil jsem baterku, odemknul a prudce otev\u0159el dve\u0159e. Nam\u00ed\u0159il jsem ku\u017eel sv\u011btla do m\u00edst, kde le\u017eela d\u00edvka. Byla vzh\u016fru, co\u017e jsem poznal podle n\u011bkolika reflexn\u00edch pohyb\u016f, ale le\u017eela st\u00e1le na b\u0159i\u0161e a sna\u017eila se p\u0159edst\u00edrat, \u017ee sp\u00ed. P\u0159i\u0161el jsem k n\u00ed a nohou ji obr\u00e1til. Po obli\u010deji j\u00ed prob\u011bhla cel\u00e1 plej\u00e1da grimas strachu, ale o\u010di m\u011bla st\u00e1le k\u0159e\u010dovit\u011b zav\u0159en\u00e9.<\/p>\n
Zhasnul jsem baterku, proto\u017ee sv\u011btlo, pronikaj\u00edc\u00ed s chodby otev\u0159en\u00fdma dve\u0159ma dostate\u010dn\u011b odhalovalo prostor. „Vst\u00e1vej“, \u0159ekl jsem. Otev\u0159ela o\u010di, ve kter\u00fdch jsem skrze nesporn\u00fd strach zahl\u00e9dl i drobn\u00e9 jisk\u0159i\u010dky vzdoru a neohraban\u011b se postavila, sna\u017e\u00edc se p\u0159i tom vyrovnat s handicapem sv\u00e1zan\u00fdch rukou. St\u00e1la vzp\u0159\u00edmen\u011b, jednu nohu neust\u00e1le p\u0159ipoutanou ke kruhu v podlaze. Poru\u010dil jsem j\u00ed, aby se p\u0159edklonila. Nereagovala a tak jsem sv\u016fj rozkaz zopakoval. T\u0159et\u00ed „\u017e\u00e1dost“ jsem doprovodil ranou, vedenou na \u017ealudek. R\u00e1na nebyla nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 tvrd\u00e1, ale nejsp\u00ed\u0161 sta\u010dila. D\u00edvka se zhroutila na kolena a v p\u0159edklonu prudce oddychovala.<\/p>\n
Vyu\u017eil jsem toho a odepnul j\u00ed p\u0159ipoutanou nohu. Chv\u00edli jsem j\u00ed nechal „vyd\u00fdchat“, ale bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee je jej\u00ed bolest sp\u00ed\u0161e hereckou etudou, sna\u017e\u00edc se tak z\u00edskat n\u011bjak\u00fd \u010das. Prudk\u00fdm pohybem jsem j\u00ed postavil a postr\u010dil sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm. Ani se nehnula. Tak\u017ee ten vzdor tam skute\u010dn\u011b byl. Evidentn\u011b si neuv\u011bdomuje situaci, pomyslel jsem si. No, o to to pro ni bude hor\u0161\u00ed. \u0158ekl jsem : „bu\u010f se okam\u017eit\u011b pohne\u0161, nebo si bude\u0161 p\u0159\u00e1t, abys to ud\u011blala.“ Oto\u010dila se na mne a chv\u00edli mne odhadovala. Pak se rozhodla riskovat. „Nechte mne b\u00fdt! O co v\u00e1m jde ? V\u00edte kdo jsem ? U\u017e te\u010f jste mrtvej !“, k\u0159i\u010dela a asi cht\u011bla pokra\u010dovat. Byl jsem ale evidentn\u011b rychlej\u0161\u00ed, ne\u017e o\u010dek\u00e1vala. D\u0159\u00edv ne\u017e sta\u010dila v\u016fbec pomyslet na n\u011bjak\u00fd \u00fa\u010dinn\u00fd odpor, st\u00e1la p\u0159ikov\u00e1na u st\u011bny, nohama se taktak dot\u00fdkaj\u00edc zem\u011b. Jej\u00ed obli\u010dej byl te\u010f p\u0159ibli\u017en\u011b na \u00farovni m\u00e9ho. Zalykaj\u00edc se strachem mi do n\u011bj plivla. Vyndal jsem kapesn\u00edk a pe\u010dliv\u011b si ot\u0159el tv\u00e1\u0159. Potom jsem oto\u010dil \u017e\u00e1rovkou a m\u00edstnost prosv\u011btlil. „Tak\u017ee ty chce\u0161 v\u011bd\u011bt, o co tady jde jo ?“, \u0159ekl jsem a vr\u00e1til se k n\u00ed. „Tak j\u00e1 ti to \u0159eknu, ty kurvo. Jde o to, \u017ee je tv\u016fj fotr chc\u00edp\u00e1k a n\u011bkomu n\u011bco dlu\u017e\u00ed. A vr\u00e1t\u00ed to i s \u00farokama, proto\u017ee kdy\u017e ne, tak to pro tebe bude moc zl\u00fd. A jestli nebude\u0161 d\u011blat co ti \u0159eknu, bude to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Tak\u017ee te\u010f, kdy\u017e u\u017e v\u00ed\u0161 o co jde, dr\u017e hubu.“ Vylovil jsem jednu cigaretu a pomalu ji rozho\u0159el. V jej\u00edch o\u010d\u00edch te\u010f byla hr\u016fza. „Neposlechla jsi m\u011b a jak jsem sl\u00edbil, bude\u0161 toho litovat.“ S cigaretou v \u00fastech jsem j\u00ed vyhrnul mikinu nad b\u00edlou podprsenku. Trochu jsem poodstoupil a pohledem zhodnotil jej\u00ed obna\u017een\u00e9 b\u0159icho. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee v posilovn\u011b tr\u00e1v\u00ed spoustu \u010dasu. Jej\u00ed pohled visel na ruce, ve kter\u00e9 jsem dr\u017eel cigaretu. Pomalu jsem p\u0159ibli\u017eoval jej\u00ed \u017ehav\u00fd konec k d\u00edv\u010din\u011b pup\u00edku. Kdy\u017e jsem byl tak bl\u00edzko, \u017ee c\u00edtila s\u00e1laj\u00edc\u00ed \u017e\u00e1r, za\u010dala k\u0159i\u010det. Nejd\u0159\u00edve hystericky, potom, kdy\u017e se rud\u00fd kruh dotknul m\u00edsta t\u011bsn\u011b nad pup\u00edkem, bolest\u00ed. Necht\u011bl jsem j\u00ed zp\u016fsobit v\u00e1\u017enou pop\u00e1leninu a nedr\u017eel cigaretu u t\u011bla dlouho, ale sta\u010dilo to. D\u00edvka \u017eiveln\u011b vzlykala a na nohavici kalhot postupovala mokr\u00e1 skvrna. Odpoutal jsem ji a podep\u0159el, aby se nesesula na podlahu. Kdy\u017e se trochu sebrala, poru\u010dil jsem ji, a\u0165 si sund\u00e1 ty mokr\u00fd kalhoty a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b si jimi ot\u0159e. Tentokr\u00e1t poslechla okam\u017eit\u011b. „Polo\u017e ten hadr a sundej si kalhotky“, poru\u010dil jsem. Srolovala mokr\u00fd kus l\u00e1tky a spustila jej na zem. Byla tak poko\u0159en\u00e1 a zmaten\u00e1, \u017ee se ani nepokou\u0161ela st\u00e1hnou vyhrnutou mikinu. Jedin\u00e9, co je\u0161t\u011b dole zb\u00fdvalo svl\u00e9knout, byly sportovn\u00ed pono\u017eky. Jeden rozkaz a probl\u00e9m byl ostran\u011bn.<\/p>\n
Potom mikina a podprsenka. Rozk\u00e1zal jsem, aby dala ruce za z\u00e1da a sev\u0159el je pouty. „Jestli se pokus\u00ed\u0161 ut\u00e9ct, zabiju t\u011b“, \u0159ekl jsem a p\u0159inesl jeden kbel\u00edk s vodou, nespou\u0161t\u011bje ji z o\u010d\u00ed. Ani se nepohnula, jen jej\u00ed prudk\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed sv\u011bd\u010dilo o stavu jej\u00ed psychiky. „Rozkro\u010d se! V\u00edc !“ Prudk\u00fdm rozmachem jsem j\u00ed vypr\u00e1zdnil kbel\u00edk na b\u0159icho a st\u00e9kaj\u00edc\u00ed voda odstra\u0148ovala zbytky mo\u010di z jej\u00edho t\u011bla. P\u0159ek\u0159\u00ed\u017eila nohy a rozt\u0159\u00e1sla se zimou. Hodil jsem j\u00ed mikinu, aby se do n\u00ed ut\u0159ela.<\/p>\n
„Tak\u017ee, te\u010f se hni z t\u011bch dve\u0159\u00ed !“<\/p>\n
„Sedni si na tu lavici, \u010delem ke kame\u0159e. Sem na kraj.“ Sed\u011bla na kraji sm\u011brem do m\u00edstnosti. Kdybych ji zaklonil, mohl bych j\u00ed na lavici polo\u017eit. To jsem ale te\u010f v \u00famyslu nem\u011bl. Vzal jsem dvoje pouta a poru\u010dil j\u00ed, a\u0165 \u0161iroce rozt\u00e1hne nohy. Vypadalo to, \u017ee si po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nerozum\u00edme, ale n\u011bkolik facek fungovalo jako dobr\u00fd slovn\u00edk. P\u0159ipoutal jsem j\u00ed nohy do vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch kruh\u016f v podlaze a p\u0159esunul se ke kame\u0159e. Byl na n\u00ed \u017ealostn\u00fd pohled. Chv\u011bla se po cel\u00e9m t\u011ble, tv\u00e1\u0159e j\u00ed opuchaly od pl\u00e1\u010de. \u0160iroce rozta\u017een\u00e9 nohy dokonale odhalovali intimn\u00ed partie. Nad pup\u00edkem tmavla rud\u00e1 skvrna. P\u0159esn\u011b takov\u00fd pohled jsem pot\u0159eboval. Te\u010f j\u00ed \u010dekala jej\u00ed velk\u00e1 role. Vyndal jsem z ta\u0161ky na stole zelen\u00e9 desky a z nich vybral jeden list pap\u00edru. Uvolnil jsem j\u00ed ruce a pap\u00edr j\u00ed podal. P\u0159e\u010detla to a rozvzlykala se. Poru\u010dil jsem, a\u0165 to p\u0159e\u010dte nahlas. N\u011bkolikr\u00e1t. Asi napop\u00e1t\u00e9 se j\u00ed poda\u0159ilo p\u0159e\u010d\u00edst text souvisle. Po des\u00e1t\u00e9 to u\u017e bylo t\u00e9m\u011b\u0159 perfektn\u00ed. Pojedeme naostro.<\/p>\n
Zapnul jsem kameru. Za\u010dala: „tat\u00ednku, byla jsem unesena. Zat\u00edm mi nikdo v\u00e1\u017en\u011b neubl\u00ed\u017eil. Pokud v p\u00e1tek nezaplat\u00ed\u0161 p\u011bt set tis\u00edc marek dle instrukc\u00ed, u\u017e mne neuvid\u00ed\u0161. Zapla\u0165 pros\u00edm, nebo se mi stane n\u011bco hrozn\u00e9ho.“ Rozbre\u010dela se a j\u00e1 zabral detailn\u011b jej\u00ed tv\u00e1\u0159 a postupn\u011b cel\u00e9 t\u011blo. Je\u0161t\u011b asi minutu jsem nahr\u00e1val jej\u00ed srdceryvn\u00fd pl\u00e1\u010d a na velk\u00e9m detailu p\u0159irozen\u00ed z\u00e1znam zastavil. Odvedl jsem j\u00ed zp\u011bt do jej\u00ed m\u00edstnosti a donutil kleknout na zem. K jednomu \u017eelezn\u00e9mu oku na podlaze jsem j\u00ed p\u0159ipoutal jednu ruku. Druhou ruku a nohy jsem j\u00ed nechal voln\u00e9. Zhasnul jsem a zav\u0159el dve\u0159e. Vy\u0161el jsem ven. Noc mimo m\u011bsto je skute\u010dn\u011b \u010dern\u00e1. Pomoc\u00ed baterky jsem do\u0161el k vozu a z kufru vyndal je\u0161t\u011b jeden spac\u00e1k. Do p\u00e1tku zb\u00fdvaj\u00ed dva dny a j\u00e1 necht\u011bl riskovat, \u017ee d\u00edvka ve studen\u00e9m sklep\u011b zmrzne. Kdy\u017e jsem otev\u0159el dve\u0159e, byla je\u0161t\u011b v t\u00e9 sam\u00e9 poloze, v jak\u00e9 jsem ji opou\u0161t\u011bl. Rozbalil jsem vedle n\u00ed spac\u00e1k a p\u0159it\u00e1hl pr\u00e1zdn\u00fd k\u00fdbl. „Do toho zalez. Jestli bude\u0161 pot\u0159ebovat, pou\u017eij tohle.“ \u0160el jsem k ta\u0161ce a vyndal n\u011bkolik baget a dv\u011b dvoulitrovky nesycen\u00e9 vody. Polo\u017eil jsem to ke spac\u00e1ku. „Uvid\u00edme se.“ Kdy\u017e jsem zav\u00edral, je\u0161t\u011b jsem zkontroloval jej\u00ed siluetu. Rozhodl jsem se, \u017ee ji op\u011bt zkontroluju rad\u011bji d\u0159\u00edv ne\u017e pozd\u011bji.<\/p>\n
Probudil mne zp\u011bv pt\u00e1k\u016f, hlasit\u00fd a nezvykl\u00fd. Hodinky prozradily p\u0159esn\u00fd \u010das. Jaro je skute\u010dn\u011b na spadnut\u00ed. P\u016fl osm\u00e9 r\u00e1no a venku sv\u00edt\u00ed slunce. \u010cas zkontrolovat zajatce. Le\u017eela a\u017e po krk zabalen\u00e1 ve spac\u00e1ku a bu\u010f spala, nebo to p\u0159edst\u00edrala. To bylo v po\u0159\u00e1dku. Zav\u0159el jsem dve\u0159e a zasunul z\u00e1voru. M\u011bl jsem spoustu \u010dasu, ale necht\u011bl jsem riskovat n\u011bjakou proj\u00ed\u017e\u010fku. V jedn\u00e9 z m\u00edstnost\u00ed byla dostate\u010dn\u00e1 z\u00e1soba d\u0159eva a tak jsem roztopil kamna na chodb\u011b, vyt\u00e1p\u011bj\u00edc\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm jak\u00e9hosi „\u00fast\u0159edn\u00edho topen\u00ed“ v\u0161echny m\u00edstnosti, v\u010detn\u011b sklepn\u00edch. P\u0159ilo\u017eil jsem je\u0161t\u011b testovac\u00ed videokazetu s mou mali\u010dkost\u00ed a d\u00edv\u010diny \u0161aty. Neb\u00e1l jsem se, \u017ee bych na sebe kou\u0159em upozornil. Majitel mne ujistil, \u017ee se tu pr\u016fb\u011b\u017en\u011b topilo celou zimu. \u0160el jsem „k sob\u011b“ a polo\u017eil se na madraci.<\/p>\n
Z lehk\u00e9ho d\u0159\u00edm\u00e1n\u00ed m\u011b probudil zvuk motoru. Odjistil jsem zbra\u0148 a pod\u00edval se z okna. Byl to tmavozelen\u00fd Opel Vectra. Zastavil a n\u011bkolikr\u00e1t zablikal d\u00e1lkov\u00fdmi sv\u011btlomety. To byl sign\u00e1l. Schoval jsem zbra\u0148 do pouzdra a vy\u0161el ven. Z vozu vystoupila \u017eena v elegantn\u00edm kost\u00fdmu. Znal jsem ji. P\u00e1rkr\u00e1t jsme se potkali u m\u00e9ho zam\u011bstnavatele. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee zast\u00e1v\u00e1 v organizaci vysokou pozici. Nejsp\u00ed\u0161 to byla i zam\u011bstnavatelovo milenka. Mohlo j\u00ed b\u00fdt kolem t\u0159iceti, vysok\u00e1, \u0161t\u00edhl\u00e1, velmi pohledn\u00e1. Mo\u017en\u00e1 trochu chladn\u00e1. No uvid\u00edme, te\u010f kdy\u017e spolu pracujeme, mo\u017en\u00e1 trochu roztaje. Vykro\u010dili jsme k sob\u011b a podali si ruce. Martin, So\u0148a. Smy\u0161len\u00e1 jm\u00e9na, jak jinak. \u0158ekl jsem, a\u0165 po\u010dk\u00e1 u vozu a do\u0161el pro pot\u0159ebn\u00e9 propriety. Podal jsem j\u00ed nevelk\u00fd bal\u00ed\u010dek. „Kazeta, instrukce jak p\u0159edat pen\u00edze.“<\/p>\n
Pod\u00edval jsem se j\u00ed do o\u010d\u00ed. „Jak dlouho u \u00fanosu v\u00ed ?“; zeptal jsem se.<\/p>\n
„Kontaktovali jsme jej v\u010dera ve\u010der.“ „A jak\u00e1 je \u0161ance, \u017ee se sv\u011b\u0159\u00ed policii ?“ „V podstat\u011b nulov\u00e1. Devades\u00e1t procent jeho p\u0159\u00edjm\u016f je neleg\u00e1ln\u00ed. A podsv\u011bt\u00ed mu tak\u00e9 nepom\u016f\u017ee. Spousta lid\u00ed v\u00ed, proti komu tentokr\u00e1t stoj\u00ed. A s n\u00e1mi si to nerozh\u00e1z\u00ed nikdo. Ne tady.“ „Dob\u0159e. Kazetu a instrukce p\u0159edejte dle domluvy. Potom se vra\u0165te. A ujist\u011bte se, \u017ee v\u00e1s nikdo nesleduje.“ V\u011bnovala mi p\u0159ez\u00edrav\u00fd pohled. „Kde je ?“; zeptala se. „Uvnit\u0159 v dom\u011b, dole ve sklep\u011b. Asi sp\u00ed.“ „To t\u011b\u017eko. Chci ji vid\u011bt.“ „Te\u010f je\u010fte. Uvid\u00edte ji, a\u017e se vr\u00e1t\u00edte.“ „Je v po\u0159\u00e1dku ?“ “ Ano je, je\u010fte u\u017e pros\u00edm.“ Vrhla na mne o\u0161kliv\u00fd pohled, ale nasedla a nastartovala. Za chv\u00edli jej\u00ed v\u016fz zmizel za zat\u00e1\u010dkou poln\u00ed cesty.<\/p>\n
Bylo p\u016fl des\u00e1t\u00e9. Vydal jsem se na dal\u0161\u00ed inspek\u010dn\u00ed cestu. V dom\u011b u\u017e bylo znateln\u011b tepleji, i kdy\u017e vytopit to dole je\u0161t\u011b n\u011bjakou chv\u00edli potrv\u00e1. Le\u017eela na b\u0159i\u0161e a d\u011blala, \u017ee sp\u00ed. Kbel\u00edk byl pr\u00e1zdn\u00fd a bagety netknut\u00e9. Jedna l\u00e1hev byla z poloviny vypita. Chv\u00edli jsem j\u00ed pozoroval. Nebylo mi j\u00ed l\u00edto, takov\u00e9 pocity jsem si ve sv\u00e9 pr\u00e1ci nep\u0159ipou\u0161t\u011bl. Ale tak\u00e9 jsem nikdy nic ned\u011blal samo\u00fa\u010deln\u011b a na m\u00e9 nov\u00e9 „spole\u010dnici“ bylo n\u011bco, co mne znepokojovalo. Je\u0161t\u011b jsem zkontroloval pouta na ruce a ode\u0161el.<\/p>\n
Bylo kolem \u0161est\u00e9 a za\u010dalo se stm\u00edvat. Ka\u017edou chv\u00edli m\u011bla So\u0148a dorazit. Sed\u011bl jsem na schodech p\u0159ed domem, \u017ev\u00fdkal studen\u00fd hamburger a zap\u00edjel ho pivem z plechovky. Kdy\u017e se v d\u00e1lce objevila sv\u011btla, odlo\u017eil jsem tu b\u00eddnou ve\u010de\u0159i a p\u0159ipravil si zbra\u0148. Po zablik\u00e1n\u00ed sign\u00e1lu jsem ji odlo\u017eil. Vystoupila a otev\u0159ela kufr. Vyndala z n\u011bj ta\u0161ku, ne nepodobnou jedn\u00e9 z m\u00fdch a zabalen\u00fd spac\u00ed pytel. Pro\u0161la kolem mne ani\u017e bychom promluvili slova. V\u011bd\u011bl jsem, kam m\u00ed\u0159\u00ed. I m\u00edstnost soused\u00edc\u00ed s mou byla komfortn\u011b vybavena madrac\u00ed. Po chv\u00edli se vr\u00e1tila a po kr\u00e1tk\u00e9m zav\u00e1h\u00e1n\u00ed se opatrn\u011b posadila vedle mne.<\/p>\n
Promluvil jsem prvn\u00ed: „v\u0161echno podle pl\u00e1nu ?“ „Ano.“ „Adres\u00e1t bal\u00ed\u010dek p\u0159evzal ?“ „To je potvrzeno. Co ta d\u00edvka ?“ „Po\u0159\u00e1d ve sklep\u011b. Kontroloval jsem ji asi p\u0159ed hodinou. Po\u0159\u00e1d nic nej\u00ed.“ „Co bylo na t\u00e9 kazet\u011b ?“ „Standardn\u00ed vzkaz miluj\u00edc\u00edmu pap\u00ednkovi. Tohle na n\u011b v\u011bt\u0161inou zab\u00edr\u00e1. Jakmile uvid\u00ed dceru\u0161ku nahatou jak palec s uplakanejma tv\u00e1\u0159i\u010dkama, tak si v\u011bt\u0161inou nad\u011blaj do kalhot. Hrozn\u011b je to vyto\u010d\u00ed. A zaplat\u00ed. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy zaplat\u00ed.“ „Mu\u010dil jste ji ?“ „Zat\u00edm nijak zvl\u00e1\u0161\u0165. Nebylo to t\u0159eba.“ „A zn\u00e1silnil ?“ „Ne.“ „Dobr\u00e1, poj\u010fme se na ni pod\u00edvat.“Vstali jsme a se\u0161li do, te\u010f ji\u017e slu\u0161n\u011b vytopen\u00e9ho, sklepa. So\u0148a se zastavila ve sv\u00e9m pokoji a vzala si s sebou men\u0161\u00ed bra\u0161nu. Neptal jsem se ji na co a co v n\u00ed m\u00e1. Stejn\u011b jsem to tu\u0161il. Ve\u0161li jsme dovnit\u0159 a j\u00e1 rozsv\u00edtil. So\u0148a p\u0159istoupila k d\u00edvce, le\u017e\u00edc\u00ed na b\u0159i\u0161e a nohou j\u00ed prudce oto\u010dila na z\u00e1da. Pouta na ruce se p\u0159i tom bolestiv\u011b zaryla do k\u016f\u017ee. Sykla bolest\u00ed a rychle otev\u0159ela o\u010di. „Vyhrab se z toho spac\u00e1ku !“; poru\u010dila j\u00ed So\u0148a, pohr\u00e1vaj\u00edc si s kabelem o asi centimetrov\u00e9m pr\u016fm\u011bru. D\u00edvka, p\u0159ekvapena novou sobou na sc\u00e9n\u011b, za\u010dala neohraban\u011b stahovat spac\u00e1k z t\u011bla. Podle Soni j\u00ed to trvalo p\u0159\u00edli\u0161 dlouho a tak ji p\u0159et\u00e1hla kabelem prudce p\u0159es b\u0159icho, na n\u011bm\u017e okam\u017eit\u011b nab\u011bhl rud\u00fd pruh. Posti\u017een\u00e1 vyk\u0159ikla a rychle nohama zkopala spac\u00ed pytel, odhaluj\u00edc Son\u011b svou nahotu. To u\u017e ji ale na b\u0159icho dopadly dal\u0161\u00ed dv\u011b r\u00e1ny. Jedna t\u011bsn\u011b pod tu p\u0159edchoz\u00ed, dal\u0161\u00ed kousek nad podb\u0159i\u0161ek. D\u00edvka se p\u0159ekulila na z\u00e1da, \u010d\u00edm\u017e vystavila ran\u00e1m z\u00e1da a zadek. Dopadlo jich je\u0161t\u011b n\u011bkolik. Svinut\u00e1 do klub\u00ed\u010dka hlasit\u011b vzlykala a j\u00e1 se pod\u00edval do Sonin\u00fdch o\u010d\u00ed. Tam u\u017e nebyl chlad, nebyla po n\u011bm ani stopa. Naopak, nyn\u00ed z nich s\u00e1lal spaluj\u00edc\u00ed \u017e\u00e1r. „Kl\u00ed\u010de !“; \u0161t\u011bkla sm\u011brem ke mn\u011b. Hodil jsem j\u00ed je. Odemkla pouta a ud\u011blila mi n\u011bkolik pokyn\u016f.<\/p>\n
Le\u017eel jsem na madraci, kou\u0159il a koukal do stropu. Najednou jsem sly\u0161el, jak se otev\u0159eli dve\u0159e od sklepa a do m\u00edstnosti ve\u0161la So\u0148a. Vlasy rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 a ve tv\u00e1\u0159i lehce nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd v\u00fdraz. „B\u011b\u017ete to uklidit“, \u0159ekla. „P\u0159ipravte ji na noc. A nemazlete se s n\u00ed.“ Se\u0161el jsem dol\u016f a ve\u0161el do m\u00edstnosti. Vysela ze stropu, s nohama \u0161iroce rozta\u017een\u00fdma, patrn\u011b v bezv\u011bdom\u00ed. Chodidla m\u011bla ji\u017e \u00fapln\u011b modr\u00e1. Mezi nohama j\u00ed doho\u0159\u00edvala tlust\u00e1 sv\u00ed\u010dka. Cel\u00e9 t\u011blo bylo pokryto stopami po bit\u00ed. Temn\u011b rud\u00e1 prsa m\u011bla sta\u017eena provazem a na bradavk\u00e1ch j\u00ed vysely pasti na my\u0161i, kter\u00e9 byly podle krvav\u00fdch stop na dvorc\u00edch nejsp\u00ed\u0161 spou\u0161t\u011bny velmi prudce.<\/p>\n
Sfoukl jsem sv\u00ed\u010dku a pokusil se ji vysunout. Ne\u0161lo to. Vosk se p\u0159ilepil k chloupk\u016fm, ponechan\u00fdch po holen\u00ed a tak jsem musel prudce \u0161kubnout. D\u00edvka se p\u0159i tom probrala a za\u010dala tlumen\u011b st\u00e9nat. Tlumen\u011b proto, \u017ee j\u00ed So\u0148a nacpala do \u00fast sv\u00e9 \u0161pinav\u00e9 kalhotky. Odv\u00e1zal jsem ji a rozmotal podv\u00e1zan\u00e1 prsa. Uvolnil jsem pasti\u010dky, rozlo\u017eil spac\u00e1k a d\u00edvku na\u0148 polo\u017eil. Instinktivn\u011b rozt\u00e1hla nohy tak, aby si net\u0159ela sv\u00e9 pop\u00e1len\u00e9 a poran\u011bn\u00e9 p\u0159irozen\u00ed. Jednu ruku jsem op\u011bt p\u0159ipoutal k podlaze. K baget\u00e1m jsem je\u0161t\u011b p\u0159idal n\u011bjak\u00e9 hamburgery a plato vody. Nejednou jsem uc\u00edtil n\u011b\u010d\u00ed p\u0159\u00edtomnost. So\u0148a st\u00e1la ve dve\u0159\u00edch a pozorovala mne. „Tak to ne“, \u0159ekla. „To by m\u011bla d\u011bvka moc snadn\u00fd. Roztahuje tu nohy jak posledn\u00ed \u010dubka a mysl\u00ed si, \u017ee j\u00ed to projde?! P\u0159iva\u017e ji ob\u011b ruce a nohy co nejd\u00e1l od sebe!“; p\u0159ik\u00e1zala. Ud\u011blal jsem to. M\u011bla nohy rozta\u017eeny t\u00e9m\u011b\u0159 do roz\u0161t\u011bpu. So\u0148a vyt\u00e1hla dlouh\u00fd bi\u010d. D\u00edvka, te\u010f ji\u017e p\u0159i pln\u00e9m v\u011bdom\u00ed za\u010dala strachy k\u0159i\u010det, ale to u\u017e j\u00ed So\u0148a znovu nacpala do \u00fast svoje kalhotky a p\u0159emotala provazem. Potom se postavila asi dva metry od d\u00edvky a \u0161vihla bi\u010dem. P\u0159esn\u00e1 r\u00e1na dopadla na po\u0161t\u011bv\u00e1\u010dek a t\u00e9m\u011b\u0159 jej roz\u0165ala vedv\u00ed. D\u00edv\u010dino t\u011blo se pod nesnesitelnou bolest\u00ed zazm\u00edtalo v prudk\u00e9 k\u0159e\u010di. Dal\u0161\u00ed r\u00e1na a dal\u0161\u00ed krvav\u00e1 linka. Dopadlo jich je\u0161t\u011b n\u011bkolik a ka\u017ed\u00e1 zanechala jej\u00ed p\u0159irozen\u00ed v je\u0161t\u011b hor\u0161\u00edm stavu. D\u00edvka se neovladateln\u011b t\u0159\u00e1sla, o\u010di m\u011bla k\u0159e\u010dovit\u011b zav\u0159en\u00e9. Vzal jsem jeden k\u00fdbl s vodou a vyklopil jej na n\u00ed. So\u0148a odlo\u017eila bi\u010d a chv\u00edli se hrabala v ta\u0161ce. Po chv\u00edli vyndala vibr\u00e1tor \u00factyhodn\u00fdch rozm\u011br\u016f, opat\u0159en \u0159em\u00ednky, aby se dal p\u0159ichytit k t\u011blu. Sklonila se je\u0161t\u011b pro n\u011bco. To n\u011bco, jak jsem m\u011bl z\u00e1hy seznat, byl olej, sm\u00edchan\u00fd s chilli. Pot\u0159ela t\u00edm vibr\u00e1tor a zasunula jej d\u00edvce do pochvy. Nedbaje d\u00edv\u010dina zm\u00edt\u00e1n\u00ed-se, upevnila \u0159em\u00ednky k jej\u00edmu t\u011blu a kole\u010dkem na spodu p\u0159\u00edstroje jej rozkmitala na maximum. Mu\u010den\u00e1 nyn\u00ed za\u017e\u00edvala skute\u010dn\u00e9 peklo. Ji\u017e samotn\u00e9 vibrace zp\u016fsobovaly poran\u011bn\u00e9mu t\u011blu nesm\u00edrn\u00e9 utrpen\u00ed. Agresivn\u00ed l\u00e1tka, j\u00ed\u017e byl vibr\u00e1tor pot\u0159en\u00fd, pak rozdmych\u00e1vala ohe\u0148 uvnit\u0159 jej\u00ed pochvy. Prudce zm\u00edtala hlavou a z rozkousan\u00fdch rt\u016f ji po tv\u00e1\u0159i st\u00e9kala krev. So\u0148a p\u0159istoupila ke mn\u011b.<\/p>\n
„Dej mi jednu cigaretu. M\u011b do\u0161ly,“ \u0159ekla. Bezmy\u0161lenkovit\u011b jsem se pro\u0161acoval a z nalezen\u00e9ho bal\u00ed\u010dku j\u00ed jednu podal. S\u00e1m jsem si taky zap\u00e1lil. N\u011bkolikr\u00e1t roztr\u017eit\u011b pot\u00e1hla a pak poklekla u d\u00edv\u010din\u00fdch prsou. Je\u0161t\u011b jednou cigaretu po\u0159\u00e1dn\u011b rozho\u0159ela a potom j\u00ed \u017ehav\u00fdm koncem p\u0159itiskla d\u00edvce pod dvorec bradavky. Prudk\u00e1 bolest d\u00edvkou projela jako roz\u017ehaven\u00fd n\u016f\u017e m\u00e1slem a i skrze roub\u00edk bylo sly\u0161et jej\u00ed k\u0159ik. Je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t So\u0148a cigaretu roz\u017ehavila a je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159itiskla d\u00edvce k prsu ne\u017e ta bolest\u00ed omdlela. So\u0148a vstala a opr\u00e1\u0161ila si od\u011bv. „N\u011bjak j\u00ed to o\u0161et\u0159i. Nechci aby do soboty chc\u00edpla“, \u0159ekla a ode\u0161la.<\/p>\n
Pohled na d\u00edvku byl \u017ealostn\u00fd. Ve\u0161ker\u00e1 jiskra pry\u010d, n\u00e1dhern\u00e9 t\u011blo ve zb\u011bdovan\u00e9m stavu. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, pro\u010d zam\u011bstnavatel sp\u00ed s takovou mrchou. Ale z\u00e1rove\u0148 jsem v\u011bd\u011bl ,\u017ee mi podobn\u00e9 my\u0161lenky nep\u0159\u00edslu\u0161\u00ed. Byl jsem placen za brut\u00e1ln\u00ed \u00fanos a to, co So\u0148a ud\u011blala, vlastn\u011b jen odpov\u00eddalo instrukc\u00edm. Mohl jsem b\u00fdt r\u00e1d, \u017ee \u0161pinavou pr\u00e1ci za mne vykon\u00e1val n\u011bkdo jin\u00fd. \u0160el jsem k ta\u0161ce a vyndal l\u00e9k\u00e1rni\u010dku.<\/p>\n
Probudil jsem se do de\u0161tiv\u00e9ho r\u00e1na. V\u010derej\u0161\u00ed j\u00e1sav\u00e1 p\u0159\u00edroda byla ta tam a d\u00e9\u0161\u0165 monot\u00f3ln\u011b bubnoval na okenn\u00ed tabule. Odlil jsem si vodu do plechov\u00e9ho hrnku, naslepo se oholil a \u0161el se pod\u00edvat po Son\u011b. Nebyla ve sv\u00e9m pokoji a tak jsem se vydal do sklepa. D\u00edvku m\u011bla p\u0159iv\u00e1zanou na podlaze. Sama, od pasu dol\u016f svle\u010dena, j\u00ed kle\u010dela nad obli\u010dejem, nech\u00e1vaje si jazykem vylizovat kundu. Bi\u010d\u00edkem j\u00ed povzbuzovala k v\u011bt\u0161\u00edmu „zaujet\u00ed“. Moje p\u0159\u00edtomnost ji z m\u00edry nevyvedla. „Rann\u00ed hygiena. D\u00e1\u0161 si taky ?“; zeptala se. “ Ani ne. Mo\u017en\u00e1 jindy.“; \u0159ekl jsem. „Tvoje chyba.“ P\u0159estala si m\u011b v\u0161\u00edmat. D\u00edval jsem se na n\u011b. So\u0148a se rytmicky pohybovala, t\u0159ela svou kundu d\u00edvce o rty, ob\u010das se dokonce vymrd\u00e1vala o jej\u00ed nos, a\u017e jsem m\u011bl strach, \u017ee ji udus\u00ed. Zd\u00e1lo se ale, \u017ee se kontroluje a poka\u017ed\u00e9 ji nechala v\u010das nadechnout. Nev\u00edm jak dlouho to trvalo, jenom jsem st\u00e1l a pozoroval je. So\u0148u, jak bezohledn\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1 d\u00edvku ke sv\u00e9 pot\u0159eb\u011b, jak bezohledn\u011b masturbuje o jej\u00ed obli\u010dej a jazykem si nech\u00e1v\u00e1 vylizovat \u0161lem z nejm\u00e9n\u011b dva dny neumyt\u00e9 kundy. Najednou se jej\u00ed pohyb prudce zrychlil a vyvrcholil k\u0159e\u010d\u00ed orgasmu. Vstala ani\u017e by se na d\u00edvku pod\u00edvala a vy\u0161la za dve\u0159\u00ed. Ta m\u011bla sekretem pokrytou tv\u00e1\u0159 zk\u0159ivenu hnusem a vypadala, \u017ee bude zvracet. „A\u0165 t\u011b to ani nenapadne !“; vy\u0161t\u011bkl jsem na ni. Pon\u00ed\u017een\u00edm se rozbre\u010dela. Nechal jsem ji tak a vy\u0161el nahoru.Dve\u0159e Sonina pokoje byly zav\u0159eny a j\u00e1 se chystal p\u0159ilo\u017eit do kamen. Byl jsem zrovna uprost\u0159ed t\u00e9 \u010dinnosti, kdy\u017e vy\u0161la, oble\u010dena p\u0159\u00edhodn\u011b k venkovn\u00edmu po\u010das\u00ed.<\/p>\n
„Kam jede\u0161 ?“; zeptal jsem se. „Zkontrolovat Strnada. Ve\u010der m\u00e1 p\u0159edat pen\u00edze, tak jdu dohl\u00e9dnou, aby ned\u011blal n\u011bjakou neplechu. Pokud bude v\u0161e v po\u0159\u00e1dku, tak u\u017e se neuvid\u00edme. Zavol\u00e1m ve\u010der.“ „Dob\u0159e“. Vzala si svou ta\u0161ku a nam\u00ed\u0159ila k autu. Sledoval jsem ji, dokud mi nezmizela z dohledu. Pokud bude v\u0161e v po\u0159\u00e1dku, u\u017e se neuvid\u00edme. Nedalo se \u0159\u00edct, \u017ee bych toho litoval.<\/p>\n
\u0160el jsem se pod\u00edvat na d\u00edvku. Odpoutal jsem ji a dovolil j\u00ed, trochu se um\u00fdt. Donutil jsem j\u00ed sn\u00edst jednu bagetu a zasypal k\u00fdbl na fek\u00e1lie p\u00edskem. Potom jsem j\u00ed jednu nohu p\u0159ipoutal k podlaze a nechal j\u00ed b\u00fdt. Jestli nen\u00ed jej\u00ed otec naprost\u00fd idiot, tak to pro ni brzo skon\u010d\u00ed.<\/p>\n
Ve\u010der jsem m\u011bl telefon. Pen\u00edze doru\u010deny, v\u0161echny a v po\u0159\u00e1dku. Vyspal jsem se a velmi brzy r\u00e1no se vydal balit. Pr\u00e1ce byla hotova a dal\u0161\u00edch „lekc\u00ed“ nebylo t\u0159eba. D\u00edvka sice vid\u011bla m\u016fj obli\u010dej, t\u00edm jsem se ale p\u0159\u00edli\u0161 netr\u00e1pil. Na policii si kreslit obr\u00e1zky nep\u016fjde. Jej\u00ed otec dob\u0159e v\u011bd\u011bl s k\u00fdm m\u011bl tu \u010dest a \u017eivot by neriskoval. A kdyby p\u0159eci jen, tak by si policie jen p\u0159id\u011blala pozn\u00e1mku do m\u00e9ho rozs\u00e1hl\u00e9ho spisu. A So\u0148a ? Jedin\u00e9, \u010deho by dok\u00e1zala d\u00e1t p\u0159esn\u00fd popis by byla jej\u00ed kunda.<\/p>\n
St\u00e1le hust\u011b pr\u0161elo. Otev\u0159el jsem vrata od stodoly. Uvnit\u0159 st\u00e1la postar\u0161\u00ed Sierra dle po\u017eadavk\u016f v perfektn\u00edm technick\u00e9m stavu. Vyjel jsem s n\u00ed p\u0159ed d\u016fm. Nanosil v\u011bci do sv\u00e9ho auta a p\u0159ivedl nahou d\u00edvku. Postavil jsem j\u00ed ke kufru Sierry a poru\u010dil, a\u0165 jej otev\u0159e. Potom jsem j\u00ed op\u011bt aplikoval usp\u00e1vac\u00ed l\u00e1tku. P\u0159epadla do kufru. Kdy\u017e jsem j\u00ed ulo\u017eil celou, spoutal jsem j\u00ed pro jistotu nohy a ruce tak, \u017ee s ocitla v „klub\u00ed\u010dku“ a kdyby se probrala, nemohla by se ani pohnout. Po t\u011ble j\u00ed st\u00e9kaly pot\u016f\u010dky de\u0161t\u011b. P\u0159ehodil jsem p\u0159es n\u00ed deku, zav\u0159el kufr a vyto\u010dil \u010d\u00edslo mobiln\u00edho telefonu.<\/p>\n
Jel jsem opatrn\u011b a po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli ji\u017e potichu vj\u00ed\u017ed\u011bl do dvora, te\u010f ji\u017e sp\u00edc\u00edho no\u010dn\u00edho podniku o n\u011bm\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee pat\u0159\u00ed Strnadovy, zaparkoval v\u016fz a zhasnul sv\u011btla. Do kasl\u00edku jsem vhodil kl\u00ed\u010dky od auta i pout, jimi\u017e byla d\u00edvka sv\u00e1z\u00e1na, potichu zav\u0159el dve\u0159e a vy\u0161el ze vrat na chodn\u00edk. P\u0159idal jsem do kroku. Asi po p\u011bti stech metrech jsem dorazil k zast\u00e1vce hromadn\u00e9 dopravy. Prok\u0159ehl\u00fdmi prsty jsem vylovil cigaretu a na t\u0159et\u00ed pokus si ji zap\u00e1lil. Ub\u011bhlo asi deset minut, kdy\u017e p\u0159ed trafikou kousek ode mne zastavil Passat m\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Nastoupil jsem a pol\u00edbil ji na tv\u00e1\u0159. „Je\u010f“, \u0159ekl jsem.<\/p>\n
V aut\u011b bylo p\u0159\u00edjemn\u011b teplo a zat\u00edmco Jana m\u00ed\u0159ila na v\u00fdpadovku z m\u011bsta, zavolal jsem Son\u011b. „Bal\u00ed\u010dek doru\u010den. M\u016f\u017ee\u0161 d\u00e1t v\u011bd\u011bt majiteli.“ „Dob\u0159e,“ \u0159ekla a zav\u011bsila. To jsem ji sly\u0161el naposledy. A zam\u011bstnavatel u\u017e s n\u00ed taky nep\u00edch\u00e1. Po \u010dase se mi doneslo, \u017ee ud\u011blala tu chybu a nasadila mu parohy. Kdy\u017e se to dozv\u011bd\u011bl, nechal ji odv\u00e9st na jednu ukrajinskou ubytovnu. Sedmdes\u00e1t dva chlap\u016f se na n\u00ed st\u0159\u00eddalo dva dny. Pak ji polomrtvou odvezli n\u011bkam do lesa a v\u00edc o n\u00ed nikdo nesly\u0161el. \u010c\u00edm kdo zach\u00e1z\u00ed …<\/p>\n
Tenhle k\u0161eft vynesl dost. Dost na to, abych se mohl na n\u011bjak\u00fd \u010das uklidit. Jeli jsme pro moje auto a potom ? Sly\u0161el jsem, \u017ee jaro je moc hezk\u00fd v Amsterodamu.<\/p>\n\n\n