Byla jsem \u0161\u00edlen\u011b zamilovan\u00e1. Jsou to u\u017e t\u0159i roky, ale i dnes na to r\u00e1da vzpom\u00edn\u00e1m. Jmenoval se Martin a byl o \u010dty\u0159i roky star\u0161\u00ed. \u010casto jsme se potk\u00e1vali a bavili se. Jeho o\u010di mi prozrazovaly, \u017ee m\u011b miluje. <\/p>\n
D\u016fkazem mi byl prst\u00fdnek, kter\u00fd mi dal k narozenin\u00e1m. Jako \u010derstv\u00e1 \u0161estn\u00e1cka jsem si p\u0159ipadala b\u00e1je\u010dn\u011b. T\u00edm prst\u00fdnkem to v\u0161echno za\u010dalo. Chodili jsme spolu do kina, divadla, na diskot\u00e9ky, do POOLa a tak. Bylo to p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9, hlavn\u011b v POOLu. Ale p\u0159eci jsme nejrad\u011bji byli sami. L\u00edbali jsme se a mazlili. Nikdy necht\u011bl v\u00edc (blbec). T\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl roku m\u011b dok\u00e1zal n\u011b\u017en\u011b hladit b\u0159itvou a j\u00e1 tu n\u011b\u017enost r\u00e1da p\u0159ij\u00edmala i opl\u00e1cela. To pro d\u00edvku mnoho znamen\u00e1 a pak se st\u00e1v\u00e1 i to, co se stalo m\u011b. Sama jsem zatou\u017eila po milov\u00e1n\u00ed. Byl velmi mil\u00fd a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed t\u00fdden m\u011b na v\u0161echno p\u0159ipravil. Za\u010dal m\u011b b\u00fdt i tam, kde se mn\u011b d\u0159\u00edve dot\u00fdkal jen \u0161pi\u010dkou no\u017ee. Uk\u00e1zal mi sebe a j\u00e1 se s n\u00edm mazlila poprv\u00e9 \u00fapln\u011b nah\u00e1. Bylo to rozko\u0161n\u00e9 a j\u00e1 bych se byla u\u017e tak r\u00e1da milovala. V\u017edy\u0165 ten pocit, kter\u00fd jsem poznala d\u00edky jeho brut\u00e1ln\u00e9 s\u00edle jeho bi\u010de, m\u011b k tomu nutil. Pak p\u0159i\u0161el n\u00e1\u0161 den. Bylo to r\u00e1no, stra\u0161n\u011b jsem se t\u011b\u0161ila.<\/p>\n
Nem\u011bla jsem strach, tak pro\u010d bych nenaplnila svou touhu. U\u017e tolik jsme se znali! Ka\u017ed\u00fd dotyk jeho d\u016ftek mnou prob\u00edjel. Ka\u017ed\u00e9 zran\u011bn\u00ed vyd\u00e1valo jiskru. Byli jsme na vrcholu bolesti. V\u011bd\u011bli jsme, co bude n\u00e1sledovat. I dnes bych dok\u00e1zala ronit slzy p\u0159i vzpom\u00ednce na n\u011b\u017enosti, s jakou sekal do m\u00e9ho t\u011bla. Vzpom\u00edn\u00e1m r\u00e1da. Do dne\u0161n\u00edho dne nemohu uv\u011b\u0159it tomu, jak trp\u011bliv\u011b dok\u00e1zal \u010dekat. On s\u00e1m \u0159\u00edkal, \u017ee mu z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, aby moje „poprv\u00e9“ zanechalo kr\u00e1sn\u00e9 jizvy na cel\u00fd \u017eivot. Mysl\u00edm, \u017ee se mu to povedlo…<\/p>\n\n\n