Touha po re\u00e1ln\u00e9m z\u00e1\u017eitku byla st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed a tak jsem se odhodlal nav\u0161t\u00edvit jedno SM studio. Nep\u00ed\u0161u to pro n\u011bjakou senzaci. N\u011bkte\u0159\u00ed t\u0159eba najdou odvahu, a kdy\u017e jim bude zle, \u017ee u\u017e nebudou v\u011bd\u011bt co si po\u010d\u00edt, zkus\u00ed to tak\u00e9…<\/p>\n
Popisuje se to velice t\u011b\u017eko, pocity nejdou ani vyl\u00ed\u010dit. Opravdu se to mus\u00ed pro\u017e\u00edt… Vynech\u00e1m n\u011bkter\u00e9 detaily, prost\u011b jednoho dne jsem m\u011bl p\u0159ed sebou telefonn\u00ed \u010d\u00edslo a e-mail na jistou Dominu v jednom SM studiu.<\/p>\n
Sb\u00edral jsem v sob\u011b zbytky odvahy a p\u0159em\u00fd\u0161lel jak se objednat. Na n\u011bjak\u00fd telefonn\u00ed rozhovor jsem v\u0161ak odvahu nena\u0161el. Znovu jsem se p\u0159esv\u011bd\u010dil o v\u00fdhod\u00e1ch psan\u00e9 formy a rozhodl se pro e-mail. Ale hned tu byl dal\u0161\u00ed probl\u00e9m, co tam napsat. N\u011bco jsem nakonec zplodil, co bych asi tak cht\u011bl pro\u017e\u00edt a tak…, a rychle to odeslal. Nebudu to protahovat, nakonec jsem m\u011bl dohodnut\u00fd term\u00edn. Jak se v\u0161ak ona chv\u00edle bl\u00ed\u017eila, nervozita trochu stoupala. Ani jsem netu\u0161il jak to obvykle prob\u00edh\u00e1 a co se mnou bude? Na\u0161el jsem odvahu, vyto\u010dil telefonn\u00ed \u010d\u00edslo a…, dostal jsem p\u0159esnou adresu a na ot\u00e1zku co tedy bude? Prakticky jen „to p\u0159e\u017eijete, nem\u011bjte obavy… „.<\/p>\n
Zap\u016fsobila na m\u011b jinak celkem sympaticky a docela se m\u011b ulevilo. Den „D“ nastal a j\u00e1 vyrazil na n\u011bkolika hodinovou cestu. Na\u0161el jsem to docela dob\u0159e a rychle, tak\u017ee jsem m\u011bl asi 20 minut \u010das. „Nebudu riskovat a zvonit d\u0159\u00edve, to by m\u011b mohla hned p\u011bkn\u011b osladit“ usoudil jsem a tak jsem rad\u0161i t\u011bch p\u00e1r minut proch\u00e1zel ulic\u00ed. P\u0159ij\u00edt pozd\u011b jsem v\u0161ak taky nem\u011bl v \u00famyslu, trest by m\u011b ur\u010dit\u011b neminul a tak jsem p\u0159esn\u011b v 18:30 zazvonil u branky. A\u010dkoli jsem ji vid\u011bl na fotk\u00e1ch na inetu, v re\u00e1lu nevypadala v\u016fbec \u0161patn\u011b. Byla cel\u00e1 v \u010dern\u00e9m, minisukni, \u010dern\u00fd pun\u010dochy a n\u011bjak\u00e9 \u010dern\u00e9 botky… P\u0159\u00edli\u0161 jsem si ji prohl\u00e9dnout nemohl, nebo\u0165 do o\u010d\u00ed jsem se j\u00ed rad\u0161i moc ned\u00edval. Otev\u0159ela branku a \u0161li jsme do domu. „Sem dol\u016f“ pob\u00eddla m\u011b, do suter\u00e9nu nebo sp\u00ed\u0161 do sklepa. „Ned\u00e1te si n\u011bco k pit\u00ed? „, no m\u011bl jsem my\u0161lenky na n\u011bco jin\u00e9ho a pit\u00ed tam nepat\u0159ilo, „d\u011bkuji, zat\u00edm ne“. Sedl jsem si do k\u0159esla, a ONA hned na m\u011b „pov\u00eddejte!“. Samoz\u0159ejm\u011b jsem nev\u011bd\u011bl jak za\u010d\u00edt, ale nakonec jsme si trochu popov\u00eddali o v\u0161em mo\u017en\u00e9m, i p\u00e1r z\u00e1\u017eitk\u016f p\u0159idala. U\u017e ani nev\u00edm co v\u0161echno jsme probrali, ale p\u016fsobila opravdu velice sympaticky. „\u010cetla jsem si znovu co jste m\u011b psal, tak tedy n\u011bco zkus\u00edme a uvid\u00ed se, kdy\u017e je to poprv\u00e9. “ Poslala m\u011b osprchovat, a prohodila „od te\u010f to za\u010d\u00edn\u00e1, te\u010f se bude\u0161 chovat jak ti \u0159eknu! A\u017e bude\u0161 hotov\u00fd klekni si u sprchy na ru\u010dn\u00edk a po\u010dkej na M\u011a!“. To bylo najednou n\u011bco. Ud\u011blal jsem jak m\u011b p\u0159ik\u00e1zala. Osprchoval se a zcela nah\u00fd, co\u017e m\u011b kupodivu nijak nevadilo, vzru\u0161en\u00ed bylo siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e stud, si klekl na ru\u010dn\u00edk, sklopil hlavu a ruce dal za z\u00e1da. Je\u0161t\u011b, \u017ee jsem u\u017e p\u0159e\u010detl n\u011bjak\u00e9 pov\u00eddky, snad to je spr\u00e1vn\u011b, pomyslel jsem si. P\u0159i\u0161la a p\u0159ik\u00e1zala m\u011b j\u00edt do mu\u010d\u00edrny. „Klekni si na v\u0161echny \u010dty\u0159i, po\u0159\u00e1dn\u011b rozt\u00e1hni prsty, je\u0161t\u011b v\u00edc!!!“. „Vid\u00ed\u0161 ten nepo\u0159\u00e1dek? Kam se to d\u00edv\u00e1\u0161?! To m\u011bl uklidit taky jeden takov\u00fd jako ty a J\u00c1 t\u011b za to potrest\u00e1m!!!“. \u010cekal jsem, \u017ee si n\u011bjak\u00fd d\u016fvod najde, t\u0159eba pozdn\u00ed p\u0159\u00edchod a tak m\u011b to p\u0159i\u0161lo trochu k sm\u00edchu, i v takov\u00e9 situaci m\u011b humor neopustil. Musel jsem se postavit \u010delem ke sloupu a ONA m\u011b spoutala ruce za nim. Pak m\u011b trochu obv\u00e1zala, dala roub\u00edk – takov\u00fd velik\u00fd bal\u00f3n, do n\u011bho\u017e jsem se zakousnul a p\u0159es n\u011bj ko\u017eenou p\u00e1sku. Te\u010f jsem nemohl ani slintat a vlastn\u011b ani p\u00edpnout. Aby toho nebylo m\u00e1lo, tak m\u011b p\u0159idala je\u0161t\u011b p\u0159es o\u010di p\u00e1sku. Trochu si se mnou hr\u00e1la. Pominu-li r\u016fzn\u00e9 \u0159e\u010di, kter\u00e9 si stejn\u011b u\u017e nepamatuji, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla m\u011b n\u011b\u010d\u00edm po z\u00e1dech a tak… nev\u00edm co to bylo, mo\u017en\u00e1 jen ostr\u00e9 nehty, v\u016fbec nic jsem nevid\u011bl.<\/p>\n
„Te\u010f jdu na ve\u010de\u0159i, moc se nevr\u0165 a opova\u017e se pokusit z toho n\u011bjak dostat!!!“ Zhasla a ode\u0161la… Chv\u00edli jsem jen tak st\u00e1l, ale nedalo m\u011b to a za\u010dal jsem zkou\u0161et pevnost provaz\u016f. Necht\u011bl jsem se vyprostit, to ani n\u00e1hodou, tahle bezmoc m\u011b d\u011blala moc dob\u0159e, jen jsem se sna\u017eil v\u00edce si uv\u011bdomit svoji situaci a zv\u00fd\u0161it tak vzru\u0161en\u00ed. Kdy\u017e p\u0159i\u0161la, se\u0159vala m\u011b, \u017ee jsem se h\u00fdbal a povolil n\u011bkter\u00e9 provazy. „Chyba!!!“ Sundala m\u011b p\u00e1sku z o\u010d\u00ed a odv\u00e1zala, roub\u00edk jsem m\u011bl a\u017e do konce. „Lehni si na zem na z\u00e1da!!!“ Dala m\u011b na ka\u017edou nohu ko\u017een\u00e1 pouta a p\u0159ipnula m\u011b je k rozporce a vyt\u00e1hla nahoru. Akor\u00e1t hlavu jsem m\u011bl na zemi. Ruce m\u011b sv\u00e1zala za z\u00e1dy. „Z toho se nedostane\u0161, je to jasn\u00fd?!“ No m\u011bla ur\u010dit\u011b pravdu. \u0160la se n\u011bkam proj\u00edt a m\u011b tam nechala. Bylo m\u011b p\u011bkn\u011b, moc p\u011bkn\u011b. Na po\u010d\u00e1tku m\u011b trochu tla\u010dila pouta na noh\u00e1ch, ale po chv\u00edli jsem to nevn\u00edmal a pak u\u017e nec\u00edtil nic jin\u00e9ho n\u011b\u017e vzru\u0161en\u00ed. Bylo m\u011b jasn\u00fd, \u017ee te\u010f by si se mnou mohla d\u011blat co by se J\u00cd za cht\u011blo. N\u00e1hle se objevila, dala si vedle m\u011b \u017eidli a nohu na m\u011b. Trochu si nohou m\u011b s n\u00edm hr\u00e1la, ani nev\u00edm co v\u0161echno u\u017e d\u011blala, byl jsem \u00fapln\u011b v transu. Po t\u00e9 zase ode\u0161la. Po chv\u00edli byla zp\u00e1tky. „Tak co? Nechce\u0161 pustit?“<\/p>\n
P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee j\u00e1 necht\u011bl, bylo m\u011b dob\u0159e, le\u017eel bych tak po\u0159\u00e1d a tak jsem d\u011blal mrtv\u00e9ho brouka. „Tak ne? No dob\u0159e, nejd\u0159\u00edv si tro\u0161ku pohraji a pak t\u011b pust\u00edm!“ Vzala n\u011bjak\u00fd vibr\u00e1tor a p\u00e1r minut si se mnou hr\u00e1la v t\u011bch nejcitliv\u011bj\u0161\u00edch m\u00edstech. To bylo to kr\u00e1sn\u00fd, ani nev\u00edm jestli to byl orgasmus, ale c\u00edtil jsem naprost\u00e9 uspokojen\u00ed. Pak m\u011b pustila a j\u00e1 JI musel pod\u011bkovat a pol\u00edbit botu. Poslala m\u011b osprchovat a hra skon\u010dila. Mohlo by to v\u0161ak b\u00fdt del\u0161\u00ed, vydr\u017eel bych klidn\u011b dal\u0161\u00ed kolo. Zeptala se m\u011b jak\u00fd to bylo. „Vid\u00edm, \u017ee v \u0161oku rozhodn\u011b nejste, no bylo to sp\u00ed\u0161e seznamovac\u00ed, uvid\u00edme p\u0159\u00ed\u0161t\u011b… “ Rozlou\u010dili jsme se. Tak tedy mus\u00edm zase p\u0159ij\u00edt, nic jin\u00e9ho m\u011b nezb\u00fdv\u00e1. Abych si snad zalo\u017eil pras\u00e1tko na \u00faspory. Tak \u017ee z\u00e1v\u011br: Nev\u00edm jak to prob\u00edh\u00e1 jinde, ale tohle na m\u011b ud\u011blalo dobr\u00fd dojem. Ur\u010dit\u011b se k n\u00ed je\u0161t\u011b podiv\u00e1m, hned jak to bude mo\u017en\u00e9. M\u00e1m pocit, \u017ee bych si mohl ledacos ujasnit. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b to nen\u00ed trval\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, ale jisty zp\u016fsob objevov\u00e1n\u00ed se ur\u010dit\u011b. Cel\u00e9 m\u011b to p\u0159ipadalo jako kr\u00e1sn\u00fd sen, kter\u00fd je u\u017e bohu\u017eel pry\u010d, ale z\u00e1\u017eitky jsou hluboko ve m\u011b a jsem docela v pohod\u011b…<\/p>\n\n\n