Druh\u00fd den r\u00e1no, po dramatick\u00e9m ve\u010deru v parku a tom, co n\u00e1sledovalo doma, jsem se vydal do pr\u00e1ce s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm co bude. Tak trochu jsem byl p\u0159ipraven „podat“ si Alenu za to, jak rychle m\u011b opustila, ale nakonec jsem usoudil, \u017ee to nech\u00e1m b\u00fdt. <\/p>\n
Je\u0161t\u011b se bude vypt\u00e1vat co a jak bylo d\u00e1l, a jak j\u00ed m\u00e1m vykl\u00e1dat, \u017ee jsem skon\u010dil s\u00e1m doma a vlastn\u00edm p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm si post\u0159\u00edkal obli\u010dej hork\u00fdm semenem. Na to bych asi nem\u011bl odvahu, a kdo v\u00ed, co by to s n\u00ed ud\u011blalo.<\/p>\n
Kdy\u017e jsem se bl\u00ed\u017eil ke vchodu do podniku, n\u00e1hoda m\u011b Alenu p\u0159ihr\u00e1la p\u0159\u00edmo do cesty. „Ahoj,“ bylo to jedin\u00e9, co jsem v t\u00e9 chv\u00edli ze sebe dostal. „Ahoj, tak jak je?“ Odv\u011btila vesele a v o\u010d\u00edch j\u00ed zajisk\u0159ily plam\u00ednky. „No, jak? Dobr\u00fd, i kdy\u017e by mohlo b\u00fdt l\u00e9pe.“ „Hmm, v jak\u00e9m smyslu?“ „V jak\u00e9m, ak\u00e9m…,“ trochu jsem se rozohnil, naklonil se k n\u00ed a pokra\u010doval, „… to se div\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 odvahu pt\u00e1t se tak potom, co jsi v\u010dera ve\u010der utekla od rozd\u011blan\u00e9 pr\u00e1ce!“ Usm\u00e1la se a pok\u00fdvala hlavou. „J\u00e1 v\u00edm, ale dostala jsem trochu strach, aby to n\u00e1hodou nebyl n\u011bkdo z pr\u00e1ce. Ale jak tak na tebe kouk\u00e1m, vypad\u00e1\u0161 vyrovnan\u011b. Ne\u0159\u00edkej, \u017ee jsi si nena\u0161el n\u011bkoho, kdo m\u011b nahradil?“ „Jo, m\u00e1\u0161 pravdu, nena\u0161el.“ Usm\u00e1la se je\u0161t\u011b v\u00edc, p\u0159ihmou\u0159ila o\u010di, naklonila se t\u011bsn\u011b k m\u00e9mu uchu a rychle \u0161eptla. „Tak\u017ee sis ho ve\u010der alespo\u0148 p\u011bkn\u011b vyhonil, co? Pomohly ti p\u0159i tom moje kalhotky?“ Zalapal jsem op\u011bt po dechu a srdce se mi rozbu\u0161ilo. Jestli se nem\u00fdl\u00edm, tak Alena je p\u0159esn\u011b ta, kterou hled\u00e1m. Polknul jsem a jenom p\u0159ik\u00fdvl. „To se mi l\u00edb\u00ed. V\u00ed\u0161 co, te\u010f b\u011b\u017e pracovat a j\u00e1 se ti b\u011bhem dne ozvu. Te\u010f u\u017e mus\u00edm b\u011b\u017eet.“ St\u00e1l jsem uprost\u0159ed chodn\u00edku a sledoval, jak Alena miz\u00ed ve dve\u0159\u00edch budovy. Posledn\u00ed, co jse vid\u011bl, byl jej\u00ed zade\u010dek, r\u00fdsuj\u00edc\u00ed se pod kr\u00e1tk\u00fdm kab\u00e1tkem, a j\u00e1 si v t\u00e9 chv\u00edli uv\u011bdomil, \u017ee ho m\u00e1 docela p\u011bkn\u00fd. Ani nohy, dnes v \u010dern\u00fdch pun\u010doch\u00e1ch \u010di pun\u010doch\u00e1\u010d\u00edch, nebyly tak \u00fapln\u011b k zahozen\u00ed. Jak to, \u017ee jsem si toho d\u0159\u00edve nev\u0161iml?<\/p>\n
Den ut\u00edkal docela svi\u017en\u011b. Po tom v\u0161em jsem se zabral do pr\u00e1ce a nev\u0161iml si, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed ob\u011bd. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, co si dneska d\u00e1m, kdy\u017e zazvonil telefon. Volala Alena. „Ahoj P\u00e9\u0165o, jde\u0161 na ob\u011bd?“ „Jdu, p\u016fjdeme spolu?“ „No, m\u00e1m n\u011bco lep\u0161\u00edho, vynech ob\u011bd a p\u0159ij\u010f p\u0159esn\u011b ve 12:05 p\u0159ed spojovac\u00ed chodbu.“ V telefonu zarachotilo a bylo to. Pod\u00edval jsem se na hodinky, m\u011bl jsem je\u0161t\u011b p\u011bt minut. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, co m\u00e1 za lubem.<\/p>\n
Kdy\u017e jsem p\u0159ich\u00e1zel k ur\u010den\u00e9mu m\u00edstu, st\u00e1la Alena op\u0159en\u00e1 o sloup a pozorovala oknem dv\u016fr, p\u0159es kter\u00fd se t\u00e1hly davy kolegy\u0148 a koleg\u016f do j\u00eddelny. P\u0159ich\u00e1zel jsem pomalu a ti\u0161e, abych si Alenu znovu prohl\u00e9dl. Opravdu, nevypad\u00e1 holka \u0161patn\u011b. Zadek m\u00e1 opravdu docela p\u011bkn\u00fd, ani mal\u00fd, ani velk\u00fd, tak akor\u00e1t. A nohy,… Te\u010f jsem znovu polknul a v okam\u017eiku c\u00edtil, jak se mi tuhne m\u016fj \u010dur\u00e1k. Nohy m\u011bla hol\u00e9. Po \u010dern\u00fdch pun\u010doch\u00e1ch \u010di pun\u010doch\u00e1\u010d\u00edch z r\u00e1na ani vidu. Jenom hladk\u00e9, b\u00edl\u00e9 nohy. Jako by m\u016fj pohled vyc\u00edtila, oto\u010dila se a usm\u00e1la. Odlepila se od sloupu a rozhl\u00e9dla se. „Rychle, ne\u017e se vr\u00e1t\u00ed z ob\u011bda.“<\/p>\n
Vzala m\u011b za ruku a t\u00e1hla ke dve\u0159\u00edm d\u00e1msk\u00e9ho z\u00e1chodu. Nebr\u00e1nil jsem se a za chv\u00edli jsme u\u017e byli zam\u010den\u00ed v jedn\u00e9 kabince a Alena si vykas\u00e1vala sukni. Skute\u010dn\u011b, nem\u011bla pod n\u00ed nic. Ani pun\u010dochy \u010di pun\u010doch\u00e1\u010de, ale ani kalhotky. Mezi jej\u00edmi b\u00edl\u00fdmi stehny se \u010dernala hou\u0161tina chlup\u016f a z n\u00ed vykukavaly dva r\u016f\u017eov\u00e9 stydk\u00e9 pysky, na kter\u00fdch u\u017e vyr\u00e1\u017eely kapi\u010dky vzru\u0161en\u00ed. Te\u010f u\u017e mi st\u00e1l jak stanov\u00fd kol\u00edk, tak\u017ee jsem rychle rozepnul poklopec a st\u00e1hl si kalhoty i slipy. Uvoln\u011bn\u00fd \u010dur\u00e1k vyrazil vp\u0159ed a jeho fialov\u00fd \u017ealud tr\u010del provokativn\u011b vzh\u016fru. „\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1ch, tak poj\u010f, chlape\u010dku.“<\/p>\n
Alena si je\u0161t\u011b v\u00edce vykasala sukni, tak\u017ee si mohla sednout na z\u00e1chodovou m\u00edsu a p\u0159it\u00e1hla si m\u011b za zadek k sob\u011b. Jednou rukou chytla \u010dur\u00e1ka a druhou za\u010dala okam\u017eit\u011b lehce hladit moje kouli\u010dky. P\u00e1rkr\u00e1t p\u0159et\u00e1hla k\u016f\u017ei\u010dku p\u0159es \u017ealuda tam a zp\u011bt a u\u017e si ho sm\u011b\u0159ovala p\u0159\u00edmo do sv\u00e9, te\u010f do\u0161iroka rozev\u0159en\u00e9 pusy. Vzdychl jsem a v tom okam\u017eiku opadlo moje nap\u011bt\u00ed. Alenka mi ho za\u010dala zru\u010dn\u011b kou\u0159it. St\u0159\u00eddala zp\u016fsoby. Lehce jazykem dr\u00e1\u017edila uzdi\u010dku, pak ho zase tvrd\u011b rukou honila dlouh\u00fdmi tahy nahoru a dol\u016f, pak jaz\u00fd\u010dkem zaji\u017ed\u011bla do otvoru v jeho \u0161pi\u010dce, po chvilce zase olizovala jeho celou d\u00e9lku od koul\u00ed a\u017e po \u017ealud. Druh\u00e1 ruka nazah\u00e1lela a v\u011bnovala se tomu ostatn\u00edmu. Lehce hladila kouli\u010dky, aby je pak chv\u00edli drtiv\u011b tiskla, pak zase tahala za k\u016f\u017ei pytl\u00edku, a nakonec jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla od koul\u00ed a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 k zadku.<\/p>\n
Ze za\u010d\u00e1tku jsem jen jemn\u011b a ti\u0161e vzdychal, po chv\u00edli se ale tempo i hlasitost vzdych\u016f stup\u0148ovala. „Ano, ano, d\u011blej mi to. Tak se i to l\u00edb\u00ed, p\u011bkn\u011b mi ho ho\u0148. \u00c1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1ch…“ Ob\u010das se na m\u011b do\u0161iroka otev\u0159en\u00fdma o\u010dima zespoda pod\u00edvala a bylo vid\u011bt, \u017ee i ona pro\u017e\u00edv\u00e1 nemal\u00e9 vzru\u0161en\u00ed. Jak se tempo zrychlovalo a moje projevy byly \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm pronikav\u011bj\u0161\u00ed, nesta\u010dilo ani j\u00ed jen tak sed\u011bt. Nato\u010dila se tak, \u017ee do\u0161iroka rozev\u0159en\u00e1 stehna obejmula okraj prk\u00e9nka. Muselo to pro n\u00ed b\u00fdt hrozn\u011b nepohodln\u00e9, ale v\u011bd\u011bla co d\u011bl\u00e1. Tak, jak mi ho rytmicky honila, t\u0159ela svoji kundu o z\u00e1chodov\u00e9 prk\u00e9nko. \u017de se j\u00ed to l\u00edbilo bylo poznat nejen podle v\u00fdrazu obli\u010dej\u011b, ale i podle charakteristick\u00e9 v\u016fn\u011b, kter\u00e1 se okam\u017eit\u011b kabinku z\u00e1chodu za\u010dala linout.<\/p>\n
C\u00edtil jsem, \u017ee u\u017e brzo budu. „Aleno, d\u011blej…, d\u011blej…, d\u011blej to te\u010f pomalu, pros\u00edm.“ Zt\u011b\u017eka jsem ze sebe soukal. „J\u00e1 u\u017e budu st\u0159\u00edkat.“ Okam\u017eit\u011b zaraegovala, p\u0159estala se t\u0159\u00edt o prk\u00e9nko a pln\u011b se v\u011bnovala jen m\u00e9mu \u010dur\u00e1ku. Zpomalila tempo, zato p\u0159idala na d\u016fkladnosti, s kterou rty i jazykem zpracov\u00e1vala m\u00e9ho \u017ealuda. Druh\u00e1 ruka se taky p\u0159izp\u016fsobila a se stejnou d\u016fkladnost\u00ed za\u010dala mas\u00edrovat m\u00e9 koule.<\/p>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1, j\u00e1, j\u00e1, u\u017e st\u0159\u00edk\u00e1m,…,“ sta\u010dil jsem vyk\u0159inout a u\u017e se prvn\u00ed d\u00e1vka semena \u0159\u00edtila ven. Alena byla p\u0159ipraven\u00e1. Okam\u017eit\u011b za\u010dala hork\u00e9 d\u00e1vky polykat a \u010dinila se tak dob\u0159e, \u017ee ji neutekla ani kapka. Po celou dobu nep\u0159est\u00e1vala zpracov\u00e1vat \u017ealud a v\u011bnovat se kouli\u010dk\u00e1m, tak\u017ee jsem j\u00ed odevzdal skute\u010dn\u011b pln\u00e9 maximum. Postupn\u011b svoji p\u00e9\u010di zjem\u0148ovala, a\u017e skon\u010dila jen lehk\u00fdm olizov\u00e1n\u00ed a vys\u00e1v\u00e1n\u00edm. Chvilku jsem se neh\u00fdbali, pak je\u0161t\u011b jednou ol\u00edzla m\u00e9ho \u017ealuda, postavila se a objala m\u011b kolem krku. „B\u00e1je\u010dn\u00e9, m\u00e1\u0161 moc dobr\u00e9 sem\u00ednko.“ „Hmm, to jsem r\u00e1d \u017ee ti chutn\u00e1.“ Za\u010dala m\u011b l\u00edbat po tv\u00e1\u0159\u00edch a nakonec skon\u010dila na m\u00fdch rtech. Kdy\u017e mi pak str\u010dila jazyk do pusy, uc\u00edtil jsem chu\u0165 sv\u00e9ho vlastn\u00edho semene. Trochu jsem se zarazil, ale lehk\u00e1 perverznost t\u00e9to situace zp\u016fsobila, \u017ee mi \u010dur\u00e1k v okam\u017eiku znovu ztvrdnul. „Poj\u010f, te\u010f Ti ho tam je\u0161t\u011b str\u010d\u00edm.“ „Ne P\u00e9\u0165o, u\u017e to nejde, je pozd\u011b. Mus\u00edme j\u00edt, ne\u017e za\u010dnou chodit lidi z ob\u011bda. Neboj se, j\u00e1 jsem si u\u017eila a spole\u010dn\u011b si je\u0161t\u011b tak\u00e9 u\u017eijeme. Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ I p\u0159es obrovskou chu\u0165 vrazit j\u00ed ho tam jsem souhlasil. Konec konc\u016f, ona riskovala v\u00edc. Rychle jsem si vyt\u00e1hl slipy i kalhoty, Alena si st\u00e1hla sukni a opatrn\u011b vykoukla z kabinky. „J\u00e1 se pod\u00edv\u00e1m, jestli n\u011bkdo nen\u00ed venku a rychle vyb\u011bhni.“ „Dob\u0159e, a\u017e budu v kancel\u00e1\u0159i, tak Ti zavol\u00e1m.“ „Ahoj.“ „Ahoj.“<\/p>\n
Letm\u00e1 pusa, a m\u016fj rychl\u00fd p\u0159esun z d\u00e1msk\u00e9ho na p\u00e1nsk\u00fd z\u00e1chod m\u011b zklidnil, tak\u017ee jse se mohl v\u011bnovat \u00faprav\u011b sv\u00e9ho zevn\u011bj\u0161ku. Za p\u011bt minut jsem u\u017e sed\u011bl v kancel\u00e1\u0159i. Na pr\u00e1ci jsem nem\u011bl ani pomy\u0161len\u00ed. Vzt\u00e1hl jsem ruku po telefonu, ale pak jsem ji st\u00e1hl. Mus\u00edm po\u010dkat. Nem\u016f\u017eu vypadat jak hladovej pes. Vydr\u017eel jsem to p\u0159esn\u011b p\u011bt minut.<\/p>\n
Zvedla telefon okam\u017eit\u011b, podle reakce bylo sly\u0161et, \u017ee je r\u00e1da, \u017ee vol\u00e1m. Okam\u017eit\u011b jsem navrhnul, \u017ee bychom se mohli je\u0161t\u011b dneska sej\u00edt, ale zarazila m\u011b. „V\u00ed\u0161 Pet\u0159e, dneska je p\u00e1tek a p\u0159ijede man\u017eel, tak\u017ee to nech\u00e1me a\u017e na pond\u011bl\u00ed. Ale ur\u010dit\u011b mi zavolej, budu se na tebe t\u011b\u0161it.“ Pop\u0159\u00e1l jsem j\u00ed hezk\u00fd v\u00edkend a zklaman\u011b zav\u011bsil. Jsem to ale v\u016fl. Jak jsem si mohl myslet, \u017ee by ta v\u010derej\u0161\u00ed a dne\u0161n\u00ed akce mohla znamenat n\u011bco v\u00edc, ne\u017e jen uspokojen\u00ed okam\u017eit\u00e9 chut\u011b jedn\u00e9 slam\u011bn\u00e9 vdovi\u010dky. No nic, m\u011bl bych pomalu p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co budu d\u011blat o v\u00edkendu.<\/p>\n
Odpoledne moje produktivita klesala tak rychle, \u017ee jsem to brzy zabalil. Kdy\u017e jsem vych\u00e1zel na parkovi\u0161t\u011b, zahl\u00e9dl jsem v d\u00e1lce, t\u011bsn\u011b u v\u00fdjezdu, zn\u00e1mou postavu v \u010dern\u00e9m kab\u00e1tku. Alena. Pr\u00e1v\u011b m\u00e1vala na n\u011bjak\u00e9ho chlapa, kter\u00fd st\u00e1l u zaparkovan\u00e9ho auta. Rozb\u011bhla se a t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011btsky mu sko\u010dila kolem krku. N\u00e1sledoval polibek, kter\u00fd jsem u\u017e u Aleny vid\u011bl. Dnes v poledne na z\u00e1chod\u011b. Pousm\u00e1l jsem se p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee ten chlap, snad jej\u00ed man\u017eel, p\u0159i l\u00edb\u00e1n\u00ed sl\u00edzne ur\u010dit\u011b p\u00e1r m\u00fdch spermi\u00ed. Byla to nucen\u011b komick\u00e1 p\u0159edstava a j\u00e1 se p\u0159i n\u00ed zase tak moc nebavil. Nakoupil jsem v bl\u00edzk\u00e9m obchod\u011b p\u00e1r nezbytn\u00fdch a pl\u00e1novan\u00fdch mali\u010dkost\u00ed a vydal se na cestu dom\u016f. Ve\u010der jsem str\u00e1vil v klidu sv\u00e9ho bytu, pod\u00edval se na televizi, p\u0159e\u010detl p\u00e1r nov\u00fdch \u010dasopis\u016f a brzy usnul. Po tom v\u0161em jsem to pot\u0159eboval. V sobotu dopoledne, jako ka\u017ed\u00fd t\u00fdden, jsem se u\u017e v deset p\u0159evl\u00e9kal v plaveck\u00e9 hale, abych pak dal\u0161\u00ed dv\u011b hodiny str\u00e1vil na squashov\u00e9m kurtu. Po p\u011bti vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00edch z\u00e1pasech jsme se i s partou p\u0159\u00e1tel p\u0159esunuli do sauny a nakonec skon\u010dili ob\u011bdem v restauraci. A\u010dkoliv v\u0161echno bylo jako v\u017edycky, neu\u017e\u00edval jsem si tak jak obvykle. P\u0159i squashi jsem byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b l\u00edn\u00fd, v saun\u011b, kter\u00e1 ten den byla sm\u00ed\u0161en\u00e1, m\u011b ani moc nezaj\u00edmaly p\u0159\u00edtomn\u00e9 \u017eeny a nakonec v hospod\u011b jsem pivo, sp\u00ed\u0161e ne\u017e pil, jen usrk\u00e1val. Jedin\u00e9 co m\u011b docela pobavilo, a nakonec mi i pomohlo p\u0159ij\u00edt na kloub tomu co se d\u011bje, byla Petra, moje platonick\u00e1 l\u00e1ska a st\u00e1l\u00e1 \u010dlenka na\u0161\u00ed squashov\u011b-saunov\u00e9 party.<\/p>\n
„Ty Pet\u0159e, ty nejsi dneska ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei.“ pov\u00eddala, kdy\u017e jsme se po r\u016fzn\u00fdch p\u0159esunech v hospod\u011b ocitli na okam\u017eik vedle sebe. „Jak jsi na to p\u0159i\u0161la?“ „Jednodu\u0161e. V\u017edycky, kdy\u017e jsme spolu v saun\u011b, v\u0161\u00edm\u00e1m si, jak kdo z v\u00e1s chlap\u016f, reaguje na p\u0159\u00edtomn\u00e9 \u017eeny. V\u011bt\u0161inou jsou tam takov\u00ed, kte\u0159\u00ed jen hloup\u011b civ\u00ed, schov\u00e1vaj\u00ed svoje tvrdnouc\u00ed p\u00e9ra a v\u016fbec se chovaj\u00ed jako idioti. Ty jsi ale jin\u00fd. Taky pozoruje\u0161, a t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b \u017eensk\u00fd, ale je vid\u011bt, \u017ee t\u011b zaj\u00edmaj\u00ed jen ty, kter\u00e9 za n\u011bco stoj\u00ed. Nikdy ti nestoj\u00ed, ale je vid\u011bt, \u017ee k tomu nem\u00e1 daleko. V\u017edycky jsem si p\u0159\u00e1la b\u00fdt u toho, a\u017e tam p\u0159ijde \u017eensk\u00e1, p\u0159ed kterou by se ti postavil a ty jsi s t\u00edm nemohl nic d\u011blat. No a dneska jsi byl \u00fapln\u011b mimo, \u017d\u00e1dn\u00fd z\u00e1jem, nic, v\u016fbec nic.“ Dostala m\u011b, zamumlal jsem n\u011bco v tom smyslu, \u017ee mi nen\u00ed dvakr\u00e1t dob\u0159e a zvedl se se slovy, \u017ee dneska kon\u010d\u00edm. Petra se m\u011b t\u00e1zav\u011b prohl\u00e9dla a \u0159ekla, \u017ee kon\u010d\u00ed taky. Za chv\u00edli jsme z haly vych\u00e1zeli spolu. Vzal jsem ob\u011b na\u0161e ta\u0161ky, zav\u011bsila se do mne a dali jsme se p\u0159es parkovi\u0161t\u011b sm\u011brem k centru. Kdy\u017e jsme vych\u00e1zeli na ulici, pr\u00e1v\u011b na parkovi\u0161t\u011b vj\u00ed\u017ed\u011blo auto. Jen letmo jsem po n\u011bm p\u0159ejel o\u010dima, ale to sta\u010dilo, abych zpozorn\u011bl. Alena. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne sama. Auto \u0159\u00eddil n\u011bjak\u00fd chlap, dost podobn\u00fd tomu, se kter\u00fdm jsem j\u00ed vid\u011bl v\u010dera. Man\u017eel? Petra moji reakci post\u0159ehla, v\u010detn\u011b m\u00e9ho zjevn\u00e9ho rozlad\u011bn\u00ed. „\u00c1, tady se asi n\u011bco d\u011bje. Kdo to byl?“ „\u00c1le, jedna kolegyn\u011b z pr\u00e1ce.“ „No a co? Jak jste spolu daleko, pov\u00eddej.“ Petra na tom je\u0161t\u011b v\u00edce se do m\u011b zav\u011bsila a bylo vid\u011bt, \u017ee se p\u0159\u00edmo tetel\u00ed a t\u011b\u0161\u00ed se na podrobnosti. „Zklamu t\u011b, Petru\u0161ko, nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Jenom pracovn\u00ed vztahy.“ Zalhal jsem. „Hele, jsem sice na \u017eensk\u00fd, ale to neznamen\u00e1, \u017ee jsem blb\u00e1. Natolik chlapy zn\u00e1m, abych vid\u011bla, \u017ee ti ta \u017eensk\u00e1 nen\u00ed lhostejn\u00e1. No nic, kdy\u017e nechce\u0161 pov\u00eddat, tak nepov\u00eddej.“ Docela m\u011b to na\u0161tvalo, tak\u017ee jsem Petru doprovodil na roh, kde se na\u0161e cesty rozch\u00e1zely a rozlou\u010dil jsem se s n\u00ed. Jindy bych ji stoprocentn\u011b vyprovodil a\u017e p\u0159ed jej\u00ed byt, garsonku skoro stejnou jako m\u00e1m j\u00e1, dneska jsem v\u0161ak cht\u011bl b\u00fdt co nejd\u0159\u00edv s\u00e1m.<\/p>\n
Jak jsem se bl\u00ed\u017eil k domovu, dostal jsem na sebe docela p\u011bkn\u00fd vztek. Pro\u010d se nech\u00e1m tak vyto\u010dit. V\u017edy\u0165 Petra je asi m\u016fj nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d. Norm\u00e1ln\u011b bych k \u017eensk\u00fd takov\u00fd vztah asi m\u00edt nemohl, ale ani u Petry tomu tak nebylo v\u017edycky. Poznal jsem ji p\u0159i sv\u00e9 prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b v hale, kdy jsem se s partou teprve za\u010d\u00ednal sbli\u017eovat. Po h\u0159e jsme spole\u010dn\u011b zasko\u010dili do sauny a pro mne to tentkr\u00e1t byla v\u016fbec prvn\u00ed spole\u010dn\u00e1 sauna. Je jasn\u00e9, \u017ee jsem z toho byl docela paf. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e jsem tam tenkr\u00e1t narazil pr\u00e1v\u011b na Petru a jej\u00ed kamar\u00e1dku Simonu. Ob\u011b holky byly skute\u010dn\u011b vyj\u00edme\u010dn\u00e9. Obli\u010dej, vlasy, prsa, nohy, zkr\u00e1tka cel\u00e9 t\u011blo, jednodu\u0161e super! Nav\u00edc z nich d\u00fdchalo n\u011bco, s \u010d\u00edm jsem si dlouho nev\u011bd\u011bl rady. To se ale brzy vyjasnilo. Krou\u017eil jsem okolo nich celou dobu, sna\u017eil se ze v\u0161ech sil. A st\u00e1lo m\u011b to sil opravdu hodn\u011b. Hlavn\u011b to, aby se mi nepostavil m\u016fj \u010dur\u00e1k, proto\u017ee m\u011b ob\u011b vzru\u0161ovaly tak, \u017ee to nebylo t\u00e9m\u011b\u0159 k vydr\u017een\u00ed. Ony to poznaly, tak\u017ee si ze m\u011b celou dobu pom\u011brn\u011b slu\u0161n\u011b utahovaly. To bylo taky jedin\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, jinak bych asi pot\u00e9, co se sauna vypr\u00e1zdnila a zbyli jsme tam jen mi t\u0159i, na jednu z nich a nebo nejrad\u011bji ob\u011b, vrhnul.<\/p>\n
Nakonec jsme skon\u010dili v restauraci a docela slu\u0161n\u011b se tam spole\u010dn\u011b opili. Za\u010dali jsme si pochopiteln\u011b tykat a proto\u017ee jsem tenkr\u00e1t je\u0161t\u011b nebydlel v centru, probudil jsem se r\u00e1no v Pet\u0159in\u011b garsonce. Tedy probudila m\u011b ona. I p\u0159es bolavou hlavu a \u017ealudek, kter\u00fd se nechoval dvakr\u00e1t rozumn\u011b, jsem zav\u011bt\u0159il a za\u010dal se p\u0159ipravovat na docela p\u0159\u00edjemn\u00e9 r\u00e1no. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e Petra p\u0159evzala iniciativu, poslala m\u011b do sprchy, nab\u00eddla koupac\u00ed pl\u00e1\u0161\u0165 a j\u00e1 za chvilku u\u017e sed\u011bl u stolu s maxihrnkem kou\u0159\u00edc\u00ed k\u00e1vy pln\u00fd o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, co bude d\u00e1l.<\/p>\n
A bylo. Petra si sedla naproti mne a za\u010dala pov\u00eddat. Chvilku jsem poslouchal a postupn\u011b jsem ztr\u00e1cel v\u00edce a v\u00edce n\u00e1ladu. Z Petry vypadlo, \u017ee nen\u00ed v\u016fbec na chlapy, m\u00e1 r\u00e1da jenom \u017eensk\u00fd, moment\u00e1ln\u011b Simonu. Je ale r\u00e1da, \u017ee m\u011b poznala. Jsem pr\u00fd moc pr\u00edma a hrozn\u011b by si p\u0159\u00e1la, abychom byli kamar\u00e1di. V\u00ed, \u017ee to pro chlapy nen\u00ed snadn\u00e9, ale jak m\u011b m\u011bla mo\u017enost za to odpoledne poznat, mysl\u00ed si, \u017ee se mnou by to ur\u010dit\u011b \u0161lo. To bylo p\u0159ed p\u011bti lety. Dneska jsme s Petrou skute\u010dn\u011b ti nejv\u011bt\u0161\u00ed kamar\u00e1di. Z jej\u00ed strany je to kamar\u00e1dstv\u00ed ur\u010dit\u011b nefal\u0161ovan\u00e9. Z moj\u00ed, to jsem se j\u00ed ale nikdy neodv\u00e1\u017eil \u0159\u00edci, to zas tak nezi\u0161tn\u00e9 nen\u00ed. Je jasn\u00e9, \u017ee o m\u011b, jako chlapa, nejev\u00ed z\u00e1jem. Ale kdy\u017e vid\u00edm v saun\u011b tu jej\u00ed p\u0159ekr\u00e1snou a vyholenou kundi\u010dku. Ty skoro \u010dern\u00e9 z\u00e1voj\u00ed\u010dky, kter\u00e9 se mus\u00ed p\u0159i vzru\u0161en\u00ed nal\u00edt do neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch rozm\u011br\u016f a hlavn\u011b, jej\u00ed po\u0161t\u011bv\u00e1k (ne po\u0161t\u011bv\u00e1\u010dek ale skute\u010dn\u011b po\u0161t\u011bv\u00e1k, kter\u00fd svou velikost\u00ed p\u0159ed\u010d\u00ed i mnoh\u00e9 mal\u00e9 \u010dur\u00e1ky), m\u00e1m chu\u0165 vyka\u0161lat se na jej\u00ed orientaci a mrdat ji a\u017e do \u00fapln\u00e9ho vy\u010derp\u00e1n\u00ed. Ach jo!<\/p>\n\n\n