S ovocem je to tak, že ho nikdy není akorát. Jednou je ho málo a jindy zase tolik, že člověk neví, co s ním. Dojde-li k takovému případu, je mi obvykle líto nadbytečné ovoce vyhodit nebo nechat shnít.
Tehdy přebytky rozdávám, ovšem tak, že si zájemci musí sami natrhat. Jednoho léta se to stalo se švestkami. Bylo jich tolik, až se větve ohýbaly. Zájem o natrhání do knedlíků a do koláče projevila kolegyně, hezká třicetiletá “Schwarze Rose” jménem Magda. Dostavila se jednoho odpoledne, přistavil jsem jí žebřík a sám si hleděl jiné práce, které je v zahradě vždy dost. Asi po hodině se Magdě, městské paničce nezvyklé manuální práci, od stání na žebříku a od natahování rukou zasekl krční obratel. Celá zkřivená s námahou a s pláčem slezla ze stromu. Umím dost dobře léčit lehčí případy úrazů páteře, a tak jsem se nabídl, že Magdě páteř vymasíruji.
Zašli jsme do chaty a vestoje jsem se dal do masáže Magdiny šíje a horní části zad. Asi jsem to dělal dobře, neboť Magdě blok viditelně povolil. Začala mít roupy. Zatímco jsem byl soustředěn na její obratle, ona vyšpulila zadnici a otřela se mi jí o poklopec. Neřekl jsem nic, ale asi o pět centimetrů jsem ustoupil. Vzápětí to udělala znovu. Třebaže byla oblečená, cítil jsem přes textil, jak se jí půlky roztahují jako kleště a ohmatávají můj úd. Znovu jsem o pět centimetrů ustoupil, tentokrát s varováním. “Když mě budeš vyrušovat, dostaneš na prdel.” Představa výprasku ji asi zaujala, neboť vzápětí udělala tento pohyb potřetí, tentokrát ještě okatěji než předtím. Spíš abych nevypadal jako mluvka, než se skutečným úmyslem ji potrestat, jsem nechal masáž masáží a vydal se do zahrady. Ulomil jsem dvě pěkné lískovky, otrhal z nich listí a vracel se do chaty. Absolutně jsem nevěděl, nač mi ty pruty budou, protože až dosud jsem žádnou ženu neuhodil. Když jsem vstoupil do chaty, pochybnosti mě přešly.
Po podlaze se válely spěšně svlečené ženské svršky a na pohovce pod oknem ležela Magda. Nahá. Ležela na břiše s rukama mírně vzpaženýma s nohama mírně roztaženýma a po celém těle se lehce chvěla. Snad chladem, snad studem, snad očekáváním, co bude dál. Najednou jsem nepotřeboval radu, co mám udělat. Uchopil jsem jednu z lískovek a začal jsem Magdu švihat po tom jejím nádherném zadku. Dívka kňučela bolestí, tiše kvílela a na těle jí vyskočila husí kůže, ale nikterak se nepokusila výprasku se vyhnout.
Naopak. Kroutila pánví, jak to umí jen ženy, aby každý centimetr polokoulí byl vystaven blahodárné masáži. Jak mrskání pokračovalo, Magda postupně zaujímala polohu kočky chystající se ke skoku: zadek vysoko vztyčený, uši zabořené mezi vzpaženýma rukama, hroty ňader troucí se o drsný přehoz pohovky. Pánev kmitavými pohyby vybíhala vstříc trestajícímu nástroji, hýždě se od sebe vzdalovaly, žlábek mezi nimi se stával mělčím. Jako kanón čněl ke stropu konečník a v jeho sousedství doširoka rozevřená vlhnoucí mušlička. Třebaže jsem to neměl v úmyslu, v této poloze nebylo možné, aby některá z ran prutem nepřistála na těchto místech nejcitlivějších. Magda křičela rozkoší. Když se mi zlomila druhá z obou lískovek s vyplácením jsem přestal. Magdina prcka a horní část stehen měla barvu vařeného raka. Jediné místečko nebylo bílé.
Magda se překulila na znak. Kolena měla mírně pokrčená a proklatě daleko od sebe. Hleděla na mě očima černýma jak uhel a zalitýma vlhkostí. Nebyly to slzy. Dlouho jsme se vzájemně dívali do očí. Asi mi něco signalizovala, ale já jsem byl tehdy takový vůl. Když jí došlo, že její signály buď nepřijímám, nebo je nedokážu dešifrovat, ujala se iniciativy sama. Uchopila mě za ruku a položila si ji na ohanbí. Že mě to dřív nenapadlo. Po masáži vnější musí zákonitě následovat masáž vnitřní. Zajel jsem jí rukou do jeskyňky a udělal jí pomyšlení. Potřebovala toho (a vydržela) opravdu hodně. Když měla dost, spustila nohy z postele. Oči měla ještě stále kalné, teď však nepochybně štěstím. Rozepla mi kalhoty, stáhla spodky. Vyletěl z nich ptáček, kterému jeho klec už byla viditelně těsná. Uchopila ho ústy, chvíli rty masírovala předkožku a potom si ho nechala vklouznout až do krku. Rukama mě držela za hýždě a jazykem odpředu dozadu přejížděla po švu údu. Naznačil jsem jí, že to už dlouho nevydržím, ale ona jen stiskla zuby. Výbuch nedal na sebe dlouho čekat. Bál jsem se, že se udusí. Když jsem jí zapínal podprsenku přiznala se, že nikdy netušila, že výprask na holý zadek může být tak krásný. Mou výzvu přijala ze zvědavosti a se strachem, ale teď vidí, že neudělala chybu. Domluvili jsme se, že si naše malé cvičení občas zopakujeme a chvíli jsme kuli plány, jak výprask ještě vylepšíme: svázání do kozelce, roubík, březová metla, řemen, kopřivy, klystýr…
K ničemu z toho však už nedošlo, neboť Magda se bála, že její žárlivý manžel si všimne jitrnic na její prdýlce. Na švestkou sezónu však vzpomíná dodnes a vždy se jí podivným způsobem zakalí zrak.